Je tomu již nějaký čas zpět, co se americký prezident Barack Obama hlasitě dovolával bezpodmínečného odstoupení syrského prezidenta Bašára Asada. Dnes vypadá situace úplně jinak. Syrská armáda s podporou ruského letectva činí ohromné pokroky a není vlastně nikoho, kdo by Asada dostal od moci.

„Turecko chce, aby USA tvrdě vstoupily do Sýrie, zastavily Rusy a proud uprchlíků, který prýští z Aleppa,“ tvrdí Josh Landis. „Turecko se cítí, že ho v tom USA a Evropa nechaly samotné... Amerika se tváří, jako že couvá. Nechá Rusko vyčistit Sýrii nebo alespoň se mu nebude plést do jeho plánů.“

A nyní je americká zahraniční politika terčem mezinárodní kritiky. Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius ji při ohlášení svého odchodu z funkce označil za dvojsmyslnou, turecký prezident Erdogan šel ještě dál a obvinil USA z podpory terorismu. „Jste na naší straně, nebo na straně teroristických organizací?“ pronesl během svého posledního proslovu.

Erdoganovi vadí na USA především jejich vztahy se syrskými Kurdy. Turecko totiž všechna kurdská politická uskupení považuje za teroristické organizace, a to i ta, která bojují v Sýrii proti Islámskému státu. USA to tak však nevidí.

Nyní se tedy Turecko hádá s USA a obě země se navzájem obviňují z podpory terorismu a nedostatečné angažovanosti v syrském konfliktu. „To už jsme viděli. Amerika obviní Turecko z té samé věci – že nechávají džihádisty proudit přes hranice, ať už jsou z an-Nusry, tedy odnože al-Káidy, či z Islámského státu. Tudíž obě strany zuří na tu druhou, že podporují ty, jež druzí označují za teroristy,“ shrnul situaci Landis.

• Celý text zde

Turecko však stále potřebujeme jako strategického partnera. „Nemůžeme je opustit. Nechceme je opustit, ale potřebujeme zničit Islámský stát, to je to dilema. A nemáme dost dobrých arabských spojenců na to, abychom to dokázali,“ řekl Landis s tím, že Turecko je stále zemí NATO s jednou z nejsilnějších světových ekonomik a na strategickém místě.

Erdogan se podle něj hlavně bojí toho, že USA by mohly Kurdům dopomoci k založení vlastního nezávislého státu na hranicích mezi Sýrií a Tureckem, což je pro tureckého prezidenta zcela nepřijatelné. „Zhruba 15 až 20 procent Turků jsou Kurdové, a to pro jeho úřad představuje velký problém,“ uvedl Landis.

Přesto je však největším problémem Turecka válka, která se odehrává hned za hranicemi země a která je příčinou příchodu více než dvou milionů uprchlíků. Těch je nyní takové množství, že zůstávají na hranicích. A USA přesto trvají na mírovém řešení situace, ke kterému však podle Landise jen tak nedojde.

„Turecko zuří, jelikož hodně vsadilo na podporu rebelů. Myslelo si, že v boji za zničení Asada má Ameriku za zády. Nyní to však vypadá, že Asad je na cestě ke znovudobytí své země a opětovnému nabytí autority. Kurdové by pak v Sýrii měli velkou podporu a autonomii, což by Turecko stavělo do děsivé pozice,“ dodal Landis.