Šemelák v rozhovoru pro Český rozhlas na příkladu firem popisoval, co je základem úspěšného marketingu. „To, co nejvíce chybí firmám, je, že se nedívají na zákazníka, ale samy na sebe. A já jako marketingový poradce tam přijdu a nějakými sadami otázek na základě jednoduché metodiky se ptám, jakou má ta konkrétní značka hodnotu pro lidi. A často zjišťuju, že ty firmy vlastně nepotřebují nějaké kreativce a velké konzultační firmy, ony všechna ta data mají samy a stačí o nich jen správně popřemýšlet. Na tom se pak dá postavit ta značka a nikdy to nemůže zklamat, když se k tomu budete vracet,“ vysvětluje Šemelák.

„Takže je třeba dívat se na svět očima zákazníka, očima toho, pro koho to děláte, a ptát se, v čem je pro toho zákazníka ta hodnota. Je to vlastně velmi jednoduchý princip, který je ale složitý v tom, aby ho člověk přijal a poté si ho udržel a neklamal sám sebe,“ říká marketingový expert.

Jen málo lídrů velkých firem podle něj dokáže odpovědět na otázku, co vlastně vytváří pro lidi. „Už první chyba je typ reklamy, kde je napsáno my jsme nejlepší v tom a tom. To je taková korporátština těch nejvyšších manažerů, kteří se předhánějí v tom, v čem všem je ta jejich firma třeba inovativní, ale vlastně vůbec netuší, proč si to ti lidé nakonec kupují, a nejlépe by udělali, kdyby se zeptali nějakého řadového zaměstnance na call centru nebo prodejce, který s těmi lidmi denně mluví,“ radí Šemelák.

Podle Šemeláka tak jednoduše stačí přemýšlet jako koncový zákazník a reklama musí mluvit jejich řečí. „A úplně stejné je to s politickými stranami, kde je tím produktem lídr a program. Problém je, že ti lídři moc nejsou a program je absolutně nesrozumitelný. Je to nějaký intelektuální teoretizování, kterému nikdo nerozumí,“ všímá si Šemelák.

A tak to v současnosti prý funguje po celém světě. „Proč prohrála Hillary Clintonová a celá liberální demokracie? Protože jí lidé vůbec nerozumějí, o čem mluví. Jde o intelektuální přeložení principů demokracie do nějakého programu, který si nikdo nepřečte. Na druhé straně tady máme geniální marketingové manipulátory, kteří si koupí expertizu a jdou na to vyloženě bulvárním způsobem. A ti vyhrávají volby, protože nic mezi tím není,“ má jasno marketingový expert.

V současnosti tak podle něj v zásadě fungují jen dva typy stran, ty intelektuální, kterým nikdo nerozumí, a pak ty geniálně marketingově až bulvárně fungující strany. „Jejich práci sice také lidé nerozumějí, ale mají ta skvělá hesla. Byl to třeba americký prezident Donald Trump, v Česku je to Andrej Babiš, na Slovensku Igor Matovič. Oni umějí pracovat se dvěma základními emocemi lidí, a to je touha a strach,“ vysvětluje Šemelák.

„Barack Obama to se svým ‚yes, we can‘ postavil na touze. Lidé po tom toužili a chtěli s ním jít. Ale to je jeden z mála. Naopak strach jako podstatu svého sdělení dnes využívá stále více politiků. Strach, to znamená třeba, že vám seberou důchod nebo že vám Mexičané znásilní babičku, což vysloveně Trump řekl a slíbil, že postaví tu stěnu. To je geniální populistický tah, protože lidé nerozumějí nějakému teoretizování o demokracii, oni rozumějí bulvárním informacím,“ má jasno Šemelák.