Česko podle Fialy bude v organizaci nadále prosazovat své postoje a přesvědčovat o jejich správnosti další státy. Černochová vyzvala kvůli rezoluci vyzývající mimo jiné k humanitárnímu příměří mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem k vystoupení Česka z OSN.

„Chápu rozhořčení paní ministryně nad rezolucí OSN, která neodsoudila terorismus Hamásu v Izraeli. Česko společně například s USA nebo Rakouskem hlasovalo v souladu s tím, co dlouhodobě zastáváme," uvedl Fiala. „V OSN budeme nadále prosazovat naše postoje a přesvědčovat o jejich správnosti další státy," poznamenal. Považuje za důležité, aby hlas a názory Česka na půdě OSN zaznívaly.

V souvislosti s hlasováním OSN Černochová na sociální síti X uvedla, že se za ni stydí a Česko nemá v organizaci fandící teroristům co dělat.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) považuje výzvu Černochové za výsledek frustrace z rezoluce k Izraeli. O pozici vlády podle něj nejde, řekl dnes v televizi CNN Prima News. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) osobní rozhořčení a frustraci ministryně chápe, odchod z OSN ale podle něj není řešením. „Takový krok by neprospěl ani ČR, ani OSN a ve výsledku ani samotnému Izraeli," poznamenal na sociální síti X.

Vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na téže síti myšlenku vystoupení z OSN jednoznačně odmítl. „Charta OSN a mezinárodní řád z ní odvozený je doslova štítem české státní nezávislosti a suverenity," uvedl. Pro středně velké země, jako je Česko, podle Bartoše není výhodné živořit ve světě, kde neplatí žádná pravidla a silnější hoduje na úkor slabšího. „Historie 20. století nám jasně ukázala, jak tragické důsledky měla pro český národ absence mezinárodního řádu," dodal.

Valné shromáždění OSN v pátek přijalo rezoluci, která byla první společnou reakcí OSN na aktuální konflikt v Izraeli. Kanada navrhovala, aby text obsahoval jednoznačné odsouzení „teroristických útoků" Hamásu a žádal okamžité propuštění rukojmích. Její návrh ale neuspěl. Text navržený Jordánskem a dalšími arabskými zeměmi získal podporu 120 zemí, 45 se zdrželo hlasování. Izrael, Spojené státy a dalších 12 zemí včetně Česka, Rakouska, Maďarska a Chorvatska hlasovalo proti.