Europoslankyně Laššáková přeje Ursule von der Leyen, jež má nyní „zápal plic“, dlouhý „kvalitní zdravotní stav“, aby mohla plnohodnotně vykonat případný trest. Leyen je vyšetřována ohledně možného porušení pravidel transparentnosti, korupce, střetu zájmů a nezákonné manipulace během jednání o vakcínách Pfizer. „Přejeme jí kvalitní zdravotní stav na velmi dlouhou dobu, protože čelí soudnímu řízení, a bude zajímavé sledovat, jakým způsobem soud rozhodne. My samozřejmě chceme, aby měla spravedlivý proces,“ poznamenala Laššáková.
„Pokud jde o její soudní proces, musíme se na ni z právního hlediska dívat jako na osobu nevinnou, dokud soud právoplatně rozhodne o její případné vině. Do té doby o ní můžeme hovořit pouze jako o obžalované,“ podotkla slovenská vládní politička.
Ursula von der Leyen čelí vyšetřování kvůli skandálu známému jako „Pfizergate“. Jde o obvinění spojená s komunikací předsedkyně Evropské komise s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou během jednání o dodávkách vakcín proti covidu-19. Problémem jsou údajné textové zprávy, které nebyly zveřejněny, a otázky, zda byly tyto zprávy uchovány a zda měly být považovány za oficiální dokumenty. Celková hodnota smlouvy na 1,8 miliardy dávek vakcín činila několik miliard eur. Vyšetřování se zaměřuje na obvinění z korupce, střetu zájmů a mazání důležitých dat.
Laššáková dává válku na Ukrajině do přímé souvislosti s obdobím pandemie covidu-19. Konflikt může sloužit jako zastírací manévr, odvádějící pozornost od klíčových otázek, jež zůstaly během pandemie nezodpovězené.
„Mám pocit, že krize kolem Ruské federace, Ukrajiny a Evropské unie je zastíracím manévrem, aby se zapomnělo na otázky a problémy, které se objevily během covidu. Neustálé zdůrazňování v EU, že musíme podporovat Ukrajinu za každou cenu a že Evropská unie musí dělat všechno, co je v jejích silách – i když USA a možná i Donald Trump signalizují ochladnutí této podpory – to vypadá jako snaha odvést pozornost. Fixace na Ukrajinu slouží k zahlcení médií, aby se přestalo řešit, co se dělo během pandemie. Přešli jsme plynule z covidové krize do krize ukrajinské, ale nikdo neodpovídá na otázky, které pandemie přinesla,“ upozorňuje Laššáková.
Na důležité otázky, zejména na ty spojené s obdobím pandemie, by podle Laššákové měla odpovídat především Ursula von der Leyen.
Na Slovensku se v současné době konají protesty namířené proti současné vládě, které říkají „ne“ údajně „proputinovskému režimu“. Laššáková to hodnotí jako snahu opozice vrátit se zpět k moci. Podle ní opozice namísto předkládání konstruktivních řešení, která by zlepšila životní podmínky občanů, žene lidi do ulic a snaží se vykreslit premiéra Roberta Fica jako autokrata či jako někoho, kdo odklání Slovensko ze západního směru, a kritizuje jeho cestu do Ruska.
Laššáková zdůraznila, že slovenská vláda, která vzešla z voleb v roce 2023 s jasným mandátem, deklarovala zahraniční politiku založenou na spolupráci „na všechny čtyři světové strany“. „Podle toho také koná – Robert Fico se setkal s představiteli Číny, navštívil Brazílii. Tato strategie ale vyvolává nelibost opozice. Opozice si nechává své kroky určovat Bruselem. Nemají odvahu být suverénním a rovnocenným partnerem Evropské unii. Podepíšou cokoli, co jim v Bruselu předloží, ale takhle se suverénní politika Slovenské republiky nedělá,“ konstatovala Laššáková.
Evropská unie by podle jejích slov neměla být spolkem, kde někdo diktuje členským státům, jak se mají chovat. „EU by měla fungovat tak, že každý představitel členské země řekne, co je pro jeho stát dobré, a společně se najde kompromis, aby byli všichni spokojeni,“ zdůraznila europoslankyně.
To ale prý slovenská opozice vůbec nechápe, protože jen poklonkuje západu a mylně si myslí, že Fico dělá totéž vůči východu. „Nevím, jak by mohl Fico táhnout Slovensko na východ, když více než 80 procent našeho obchodu směřuje na západ. Slovensko musí svou orientaci stavět na tom, kam a jakým způsobem vyvážíme a dovážíme. To, že chceme odebírat suroviny z východu, ještě neznamená, že budeme poklonkovat Rusku. Je to zásadní rozdíl, který opozice nechápe,“ podotkla Laššáková.
Robert Fico se 22. prosince 2024 setkal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tématem jednání byly především dodávky ruského plynu na Slovensko a do Evropy. Fico sdělil, že návštěva byla reakcí na kroky ukrajinského úřadujícího prezidenta Volodymyra Zelenského, na zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu od 1. ledna 2025. A že Putin během schůzky s Ficem potvrdil ochotu Ruska pokračovat v dodávkách plynu, přestože by to mohlo být komplikované kvůli postojům Ukrajiny.
Europoslankyně Laššáková se pozastavila nad protesty proti vládě Roberta Fica, které se konaly i v České republice, konkrétně před budovou slovenského velvyslanectví. Organizoval je spolek Milion chvilek, který spolu s dalšími iniciativami kritizoval Ficovu politiku a jeho údajné přiklánění k autoritářským režimům, jako je Rusko. „Je důležité postavit se proti všem tendencím, které oslabují demokracii a přibližují nás k vlivům autoritářských režimů,“ sdělili organizátoři protestu před několika desítkami shromážděných účastníků protestu.
K tomu Laššaková poznamenala: ‚Nesouhlasím s obsahem, proti kterému protestují. Jsou to neskutečné hlouposti, až žasnu.“ A zdůraznila, že dialog s Ruskou federací je i přes vojenský konflikt s Ukrajinou nezbytný. „Chápu, že na Ukrajině umírají lidé, ale pokud se s Ruskem nebudeme vůbec bavit, jak chceme mít jakékoli vztahy?“ nakladla otazník europoslankyně.
V tomto kontextu kritizovala dvojí metr v mezinárodních vztazích: „S Katarem máme vztahy, přestože tamní demokracie je diskutabilní. Demokracie v Saúdské Arábii také není na úrovni západních hodnot. A přesto s těmito zeměmi spolupracujeme. Spojeným státům jsme jaksi odpustili jejich vojenské intervence v Iráku, Libyi nebo Jugoslávii. Zajímalo by mě, jak by někdo takové státy nazval,“ poukázala.
Konkrétně se Laššáková vyjádřila k otázce nákupu plynu z USA a uvedla několik klíčových faktů. ‚Dnes se tváříme, že můžeme nakupovat plyn ze Spojených států, ale americký plyn se prodává na jiných trzích, na burzách, kde cena často výrazně převyšuje cenu ruského plynu. Přeprava amerického plynu představuje významnou zátěž pro životní prostředí; plyn z USA bychom museli dovážet tankery, což nejen zvyšuje ekologickou zátěž, ale také výrazně zdražuje cenu za plyn.“
Zdůraznila, že tato situace eskaluje i na nejvyšších fórech Evropské unie. „Dostali jsme se do fáze, kdy se na Evropské radě objevují vyhrůžky vůči Ficovi a vůči jeho cestě do Moskvy. Nešlo jen o Slovensko, ale o širší evropský kontext,“ poukázala.
Plynová krize, kterou jel Fico do Moskvy řešit s Putinem, je podle europoslankyně o tom, zda Ruská federace dodrží kontrakt, který se Slovenskou republikou má, tak, aby dokázala dodávky plynu dodat na Slovensko jinou trasou, kvůli ukončení tranzitu přes Ukrajinu od 1. ledna 2025. „Robert Fico řekl, že mu Vladimir Putin slíbil, že Rusko tyto dodávky dodrží, ale jak přesně, to ještě netušíme, musíme najít společné řešení,“ dodala Judita Laššáková, europoslankyně za slovenský Smer-SD.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že politika vlády Roberta Fica prosazuje vyvážené vztahy mezi Západem a Východem?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
Ladislaw
