„Už více než týden Ukrajina bojuje proti ruské agresi a umírají tam nejen vojáci, ale učitelé, právníci, lékaři, sportovci a také filmaři. Vzdejme jim nyní hold potleskem,“ zahájil režisér Jiří Havelka předávání českých filmových cen.

Plné emocí bylo vystoupení herečky Elizavety Maximové, předávající jednu z cen, která má ruské i ukrajinské předky. Na předávání dorazila v černé. „Moje srdce je dnes s Ukrajinou, s Ukrajinci, kteří hrdě a hrdinně chrání svoji zem. S mou rodinou a přáteli, kteří žijí v neustálém ohrožení a kteří nechtějí nebo nemohou odjet. Moje srdce je dnes i s mými blízkými, kteří žijí v Rusku. S mými prarodiči, kteří po večerech poslouchali v kuchyni Echo Moskvy, které je od včerejšího dne oficiálně zakázáno. S mladším bratrem, který byl zatčen na mírných protestech proti vládě v Moskvě. S ruskými občany, kteří jsou proti diktátorskému režimu a této válce. A vím, že takových je opravdu hodně. Nemohla jsem dnes mlčet a svou promluvou chci dnes podpořit Ukrajince i Rusy, kteří chtějí mír,“ pronesla chvějícím se hlasem.

Druhým emotivním momentem bylo, když vzpomínal Ivo Špalj, zvukový mistr filmů Jana Švankmajera, oceněný za celoživotní dílo: „Zažil jsem druhou světovou válku, únor 1948 i ruskou okupaci, takže dobře vím, co je svoboda. Ale ani ve snu jsem si neuměl představit, že po revoluci v roce 1989 by ještě mohla být ohrožena svoboda nebo budoucnost mých dětí nebo vnuků.“

Hostem večera byl i ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. „Říká se, že umění a sport jsou mimo politiku. Myslím, že to dnes neplatí. Už není nic polovičního – buď jste na straně dobra, nebo zla. Není to jen Putin, kdo tu válku začal. Velká část ruského národa to buď podporuje, nebo mlčí,“ připomněl a varoval před lhostejností, která je prý příčinou těch nejhorších věcí na světě.

A ostře zkritizoval i ruské umělce, kteří podporují Vladimíra Putina. Zejména oscarového filmaře Nikitu Michalkova. „Je jedním z nejbližších kompliců Putina. Krev ukrajinských dětí je i na jeho rukách. Chtěl jsem vás požádat o jednu věc – abyste přerušili svou komunikaci s ruskými představiteli umění a filmu a vyřadili je ze všech festivalů. Jsem přesvědčen, že tento krok pomůže,“ věří velvyslanec. Rudolfinum mu tleskalo vestoje.

Čvančarová v modré

Kromě sbírky na Člověka v tísni, která po celý večer probíhala, se umělci rozhodli oslavit Ukrajinu také laděním své garderoby do modré a žluté. Jitka Čvančarová díky tomu mohla opět využít svou slavnou róbu v barvě plachty na bazén, kterou ohromila vloni na festivalu v Karlových Varech. Její barva téměř přesně odpovídala odstínu nebe na ukrajinské vlajce. „Pořizovat si, zvláště v dnešní době, nové šaty, to by mi připadalo absolutně marnotratné, takže recykluji,“ dodala na vysvětlenou.

A její projev pokračoval: „Celé Akademii, celé Evropě, celému světu chci poděkovat, že jsme spojeni srdcem, v lásce, v dobru, v obdivu k hrdinství, k odvaze, ne v tom zlu.“

Eva Holubová byla ještě stručnější: „Slava Ukrajini! Herojam slava!,“ zvolala po prosbě, zda může z přes televizi pozdravit svou rodinu.