Finanční gramotnost Bacíková definuje jako soubor kompetencí a návyků , jak se postará po finanční stránce sám o sebe a o rodinu. Lidé bez finanční gramotnosti mívají často tendenci se zadlužovat, neinvestovat a utrácet více, než vydělají.

Následně porovnala finanční gramotnost v Česku a v zahraničí: „V Ekonomické olympiádě měříme desetitisíce studentů ročně napříč sedmi zeměmi ve finanční gramotnosti. Jako Česká republika jsme průměr, ale v průzkumu jsou i země z rozvojového světa a já bych nás raději řadila někam na Západ. Z pohledu západního světa jsme ve finanční gramotnosti spíše podprůměrní. My na tom tedy nejsme moc dobře. Ve finanční gramotnosti jsme podle Ekonomické olympiády dopadli hůře i než Slováci,“ dodala Bacíková, že šetření se dělalo mezi studenty středních škol ve věku 15 až 19 let.

Může sehrát ve finanční gramotnosti roli i fakt, že každý člověk má jiné startovací finanční podmínky? „Je to limitující pro to, naučit se s financemi zacházet,“ připustila Bacíková. „V našich i v mezinárodních datech se opakuje, že finanční gramotnost lidí je ‚dědičná‘. Pokud rodiče mají třeba exekuce a kupují si televizi na splátky, je vysoká pravděpodobnost, že jejich děti budou žít podobně. Většinou to nezpůsobí pro mladé jako odstrašující případ,“ dodala.

I samotné vzdělání rodičů koreluje buď s vysokou, či nízkou finanční gramotností. „Lidé hodně žijí ve společenských bublinách a někteří kolem sebe někdy ani nemají nikoho, kdo šel třeba na vysokou školu nebo kdo by investoval. Vlastně ani nevědí, že jsou zde takové možnosti,“ uvedla, že prostředí, ve kterém se pohybujeme, do značné míry ovlivňuje, jak nakládáme s penězi.

„Pokud naopak mladý člověk vyrůstá v prostředí vysokoškoláků, vysokoškolské rodiny, a u rodičů, kteří investují, mluví spolu o penězích a nemají finanční problémy a spoří, tak takový člověk má do života mnohem lepší průpravu, než někdo z těch znevýhodněných podmínek,“ dodala.  S tím, že právě proto Institut ekonomického vzdělávání doporučuje předmět „osobní finance“ do škol. „Z našeho pohledu by tím měla škola a celý vzdělávací systém tyto rozdíly srovnat, aby nezáleželo na tom do jaké se narodíte rodiny, a aby studenti vycházeli ze školy připraveni na život,“ doplnila Bacíková.