„Chápu, co žene lidi k tomu, aby opustili své domovy. Myslel jsem, že už jsem viděl všechno, ale ještě nikdy jsem nebyl tolik ohromen lidským dramatem, které se přede mnou odehrávalo na plážích Lesbosu,“ napsal fotograf v komentáři pro server britského deníku The Guardian. Výjev jen potvrzoval informace Vysokého komisariátu pro uprchlíky při OSN, podle nichž je dnes ve světě násilím vysídleno na 60 milionů lidí. Tisíce lidí prchají před válkami z Afghánistánu, Iráku či Sýrie a všichni ze srdce děkují, když se jim podaří dosáhnout břehů Evropy.
Celý komentář v angličtině najdete zde
„Při přistání na ostrově Lesbos muži pláčou, ženy stojí jako sloup ve viditelném šoku, děti hystericky brečí. Hluk a chaos jsou ohlušující. Na březích Evropy se odhaluje podstata lidství. A reakce evropských politiků na tuto situaci je žalostná. Běžence často vítají dobrovolníci, kteří si z práce berou neplacené volno a nosí jim vlastní vybavení,“ popisuje situaci Giles Duley. Uprchlíci jim prý děkují, děkují i fotografovi a ten se prý stydí, když si uvědomí, jak o běžencích smýšlí nemalá část evropské populace. Fotograf doufá, že se jednou k němu budou lidé chovat lépe, pokud budou on a jeho blízcí někdy potřebovat pomoc.
Tábory pro uprchlíky jsou plné. Dobrovolníci už pro ně nemají ani deky, dochází jídlo, o místu v hotelu ani nemluvě. Všude je plno. Otec rodiny stojí znaveně na břehu, v náručí drží dítě. Vypadá, že se na nohou už dlouho neudrží, a žádá o nocleh. Nabízí dokonce třikrát tolik, než je na ostrově za hotel obvyklé, ale ani tak nemůže najít místo na spaní. Vše je plné. Proto se zoufale obrací na fotografa a žádá ho: „Dotkni se mě, cítíš, že jsem taky člověk?“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp