Po letošních volbách do Evropského parlamentu, které drtivě vyhrálo Národní sdružení (RN) Marine Le Penové. Prezident Emmanuel Macron na toto drtivé vítězství reagoval okamžitým vyhlášením předčasných voleb. A ty dopadly, jak dopadly. Voliči rozhodli tak, že se francouzské Národní shromáždění rozdělilo na zhruba 3 stejně silné tábory. Na jedné straně stojí radikální levicové strany bok po boku s méně radikálními levicovými stranami. Na straně druhé stojí Národní sdružení Marine Le Penové. A kdesi uprostřed Macronovi centristé.

Macron pověřil sestavením kabinetu Michela Barniera, což byl úspěšný vyjednavač brexitu a Macron věřil, že dokáže v rozervaném Národním shromáždění najít shodu nad konkrétními zákony. Jenže při debatách nad rozpočtem na příští rok shodu nenašel. Místo toho se levicový a pravicový tábor spojily a jeho vládu jednoduše potopily. Naposledy k tomuto kroku došlo v roce 1962.

„Kritici tvrdí, že jde o krizi, kterou si Emmanuel Macron sám vytvořil. Po sedmi letech u moci francouzský prezident nevysvětlitelně vypsal předčasné volby, které místo toho, aby jeho středopravému bloku poskytl většinu, přivedly národní pravici Marine Le Penové k moci blíže, než kdy jindy. Stále má dva roky u moci, takže je příliš brzy se ptát, zda to znamená začátek Macronova soumraku?“ napsal k tomu server France24.

Marine Le Penová vyzvala Emmanuela Macrona k rezignaci na post prezidenta a před hlasováním řekla, že Macron „obětuje osud Francie kvůli své ješitnosti“, pokud neustoupí stranou.

„Emmanuel Macron útočil na základní zdi národa posledních sedm let,“ řekla Le Penová a vysloužila si potlesk svých kolegů, kteří se snažili přehlušit bučení ze strany Barnierových spojenců. „On jediný může vytáhnout zemi ze zajetých kolejí, ve kterých se nachází (svou rezignací),“ nešetřila tvrdými slovy Le Penová.

Na její slova upozornil server Politico.

Krajně levicová politička Mathilde Panotová z krajně levicové strany France Unbowed uvedla, že středeční hlasování bylo porážkou pro „všechny politiky Emmanuela Macrona“.  „Abychom prolomili patovou situaci, žádáme Emmanuela Macrona, aby odešel,“ řekla novinářům po hlasování.

Teď je na tahu prezident Emmanuel Macron. Musí najít nového kandidáta na premiéra. Jenže při současném rozdělení sil v Národním shromáždění může hledat dlouho. A další volby hned tak vyhlásit nemůže, protože francouzská ústava říká, že další volby mohou být vypsány nejdříve rok od posledních předčasných voleb.

A současně dává prezident najevo, že svůj post si ponechá a zůstane prezidentem do roku 2027.

Barnier také nešetřil kritikou.

„Toto (Národní) shromáždění je nemožné,“ řekl Barnier svým ministrům, kteří se po hlasování sešli v paláci Matignon, podle tamního účastníka, který hovořil pod podmínkou anonymity v souladu s francouzským protokolem. „Upřímně přeji příštímu týmu hodně štěstí.“

Macron může Barniera pověřit, aby vládu vedl dočasně, dokud se nenajde nový premiér. A aby v případě potřeby přijal nouzové zákony nutné pro ekonomický chod Francie i v roce 2025. Ale jak již bylo naznačeno, sám Barnier k tomu mnoho cest nevidí.