Pro rádio Frekvence 1 pracoval Luboš Procházka dvě desetiletí. Podle webu Médiář.cz popsal svůj vztah k tomuto rádiu jako dlouhé manželství, v němž se po dvaceti letech objevila oboustranná únava.

Od 1. března nastoupil ve veřejnoprávní České televizi, ale v té po měsíci skončil. Na svém facebooku vyložil svůj pohled na to, proč s ČT nenašel společnou řeč. Prý za to mohly rozhovory právě s exprezidentem Milošem Zemanem, ve kterých byl k tehdejšímu prezidentovi příliš vstřícný. To je podle ČT problém.

„Do plzeňského studia ČT jsem nastoupil 1. března jako externista s tím, že jsem chtěl po náročné práci pro F1 pracovat blíže domovu. Celý tým mne tady skvěle přijal a první dva týdny se mi velmi dobře pracovalo – a myslím, že spokojenost panovala na obou stranách... Vedoucí představitelé ČT24 v Praze ale – po mém nástupu do Plzně – vypustili do pražského týmu ČT nepravdivé a naprosto nesmyslné informace o tom, že jsem pracoval pro bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře a tedy v žoldu Hradu – a že je tedy nemorální mne stavět na televizní obrazovku. Já jsem ale v žoldu Hradu nikdy nepracoval a neexistuje na toto jediný důkaz!“ zdůraznil i s vykřičníkem na svém facebookovém profilu.

Teď v pořadu Jany Bobošíkové prozradil více.

„Mimo obraz jsem byl postaven zhruba po deseti dnech s tím, že se vedení ČT24 nelíbí moje minulost, tedy zpovědi exprezidenta Zemana, nebo exprezidenta Klause, nebo expremiéra Babiše. A zároveň trvám na tom a chci to říct, že plzeňské studio ČT se chovalo slušně a snažilo se tu situaci řešit. … Musím opravdu ocenit tu odvahu kolegů, kteří se za mě postavili a bojovali za mě,“ poděkoval.

Narazil prý na to, že ČT nově zavedla jakousi ochrannou lhůtu pro nové pracovníky, kteří přišli z jiných médií, která říká, že takovýto nový pracovník působí dva až tři měsíce ve zkušební lhůtě a na obrazovku nesmí. Nebo možná může pracovat jen pod pseudonymem.

„Nebo pracovat pod pseudonymem jako spisovatelé za minulého režimu. Ale já jsem na tohle přistoupit nechtěl,“ uvedl Procházka. Prý chtěl točit reportáže o regionálních tématech, aby se mohl trochu pracovně zklidnit. Připravil několik reportáží, které má nahrané na telefonu. „Abych mohl kolegům z jiných médií ukázat, že to nebyla protistátní témata, nebo protitelevizní témata,“ zdůraznil.

Z reportáží, které natočil, nakonec běžela jen jedna, a to prý ještě bez jeho hlasu a bez jeho tváře.

Jana Bobošíková poté nanesla téma, zda pro Hrad pracoval. Procházka to odmítl. Prý si jen jako každý novinář snažil na Hradě najít zdroje informací, což hledá každý novinář. „Vybudoval jsem si kontakty na Pražském hradě, ale mohl je mít i kdokoli z ČT,“ zdůraznil Procházka.

Když viděl, co se děje, prý se rozhodl sám přijít s návrhem na ukončení spolupráce s ČT. „Já jsem to navrhl a podotýkám, že to nebyl pracovní poměr, ale externí poměr. Já jsem byl dodavatel a Česká televize byla objednavatelem té práce u mě,“ podotkl Procházka.

„Jestli tomu dobře rozumím, tak Česká televize vás v podstatě nenechala nic předvést, nenechala vás nic většího natočit, ale už věděla, že jste špatný, protože jim to řekli z Prahy, protože jste točil rozhovory s bývalým prezidentem,“ vstoupila hostu do řeči Bobošíková.

„Ano,“ shrnul situaci Procházka. „A dokonce musím říct, že mi ti blízcí spolupracovníci z Plzně řekli, a byli z toho velmi špatní, že tohle za třicet let v televizi nikdy nezažili,“ dodal Procházka. „Jsem přesvědčen, že ten problém vzešel od Františka Lutonského, mého bývalého kolegy z rozhlasu. Pak Josef Rubeš z ČT24 a pak prý Nora Fridrichová přesvědčovala své kolegy, že existují důkazy o mém propojení s Pražským hradem. Ona se dlouhodobě zajímá o kauzy exkancléře Vratislava Mynáře. Tváří se, že o této situaci nic neví. Psala, že mi drží palce, ať se držím. A já bych rozhodně chtěl s vedením ČT řešit tu situaci, protože mě to lidsky poškozuje, ty informace, které kolují Kavčími horami,“ upozornil.

„Mě se na to ptá i partner doma, jestli není problém někde jinde. Ale já mám za to, že žijeme v liberální společnosti,“ podotkl.

Podle svých vlastních slov si je vědom toho, že v rádiu mohl vést rozhovory důrazněji, ale dovysvětlil, že je vedl, jak je vedl, aby se od svých hostů něco dozvěděl. Kdyby se se svými hosty v rádiu překřikoval, posluchač se nic nedozví.

„Možná vás to překvapí, ale velmi podpůrná zpráva mi přišla od moderátora Jakuba Železného. On mě podpořil a od něj mě ta podpora velmi překvapila. Tiše mě podpořili další kolegové, kteří nechtějí být jmenováni,“ upozornil. „Nikdo z těch lidí, kteří mě kritizují, se mi nepostavil tváří v tvář a neřekl, že tady a tady je důkaz, proč tě nechceme,“ dodal posléze.

Než se rozloučil s diváky, promluvil i o svobodě slova v Česku. „Já si vypůjčím slova Andreje Babiše na I. P. Pavlova. Vycházeli jsme ven a on mi říká ‚já si připadám jak za komunistů. My někde potají točíme rozhovory, které jdou ven a točíme je tak, aby nás za ně nikdo nevyhazoval‘. A já jsem si v tu chvíli uvědomil, že jsem si pronajal podcastové studio, abych mohl v klidu točit podcastové rozhovory a nikdo mě za ně nevyhazoval,“ uzavřel Procházka.