Z výroků řady politiků je podle Fridrichové dlouho patrné, že jejich představa o novinařině je zcela odlišná od té, kterou dělají nezávislá média.

„Tomu odpovídá i výběr lidí, které politici nominují do kontrolních rad veřejnoprávních médií. Podle některých výroků se zdá, že nemá zůstat kámen na kameni. Přitom jsme poslední zemí Visegrádu, kde veřejnoprávní média fungují ještě standardně. Bez svobodných médií ale není svobodná země, a to nikde na světě,“ domnívá se Fridrichová.

A vyjádřila se i k tomu, zda se na nynějším chování politiků podepsala i koronavirová krize. „Covid byl zatěžkávací zkouškou pro vládnoucí garnituru, která z ní nevyšla dobře, a nyní se vede politický svár o interpretaci toho, co se stalo. Lidé za poslední rok prožili jinou realitu, než kterou prezentovali politici. Příkladem je pomoc státu, jehož zástupci dokola prezentovali úspěchy nejrůznějších podpůrných programů. Řada lidí se na ně ale nedostala v patřičné míře a zkrachovali. Z toho se teď země sbírá a do toho nastupuje největší politický zápas za čtyři roky. Je to moc věcí naráz, a podle toho to taky bude vypadat,“ dodala. Podle jejích slov nás čeká horké září, kdy bude vrcholit předvolební kampaň.

„Do toho bedlivě sledujeme vývoj pandemie. Před rokem se ve stejném momentu naplno rozjel covid, zatímco jsme poslouchali, že klíčový je zahrádkářský zákon. Domnívám se, že rozsáhlou loňskou podzimní vlnu způsobily právě volby. Celé září jsme poslouchali, že vše zvládáme, nic se neděje, a v říjnu, hned po volbách, se náhle zavřela země,“ zakončila Fridrichová, že covid odkryl vážné problémy v zemi včetně špatného fungování centrály státu.