Z poslanců se zúčastnili Jiří Dolejš, Marta Semelová, Stanislav Grospič, z europoslanců pak přišel Miloslav Ransdorf, senátory reprezentoval Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz), který byl do roku 2010 členem KSČM. Vzpomínkového aktu se zúčastnili také zástupci velvyslanectví Ruské federace a Kazachstánu, zástupci německé společnosti Ernsta Thällmanna, a také známý historik Zdeněk Mahler a básník Karel Sýs.

Shromáždění zahájil Jan Jelínek, který se nejvíce zasadil o to, aby Fučíkova socha, umístěná od 90. let v depozitech, byla umístěna na Olšanských hřbitovech, hned vedle hřbitova, kde jsou pochováni vojáci Rudé armády, kteří padli při osvobozování Prahy. Akce se zúčastnili také zástupci zhruba dvou desítek společenských levicových organizací. Přemístění sochy Julia Fučíka se uskutečnilo se souhlasem magistrátu hlavního města Prahy. Rekonstrukci sochy provedla Galerie Hl. m. Prahy.

Pražský magistrát vyslyšel mezinárodní petici k návratu sochy J. Fučíka

Jan Jelínek hned na začátku podotkl, že zázraky se nedějí jen na místech obvyklých, jako jsou třeba francouzské Lurdy, ale že se dějí „i v naší malé české kotlině“. „Zde na tomto posvátném místě, kde spí svůj věčný sen i její osvoboditelé, se mohla socha Julia Fučíka po 20 letech vrátit na důstojné místo pod širé nebe,“ řekl Jan Jelínek.

Socha Julia Fučíka se tak ocitla v sousedství soch Jožky Jabůrkové a Jana Švermy, které sem byly už dříve přenesené. „Návrat Fučíkovy sochy, zrestaurované Národní galerií Hl. m. Prahy, se udál zásluhou mezinárodní petiční akce, jejímiž organizátory a hlavními signatáři byli členové Fučíkovy společnosti, nadšená duše a protinacistická odbojářka Věra Picková a naši němečtí přátelé antifašisté,“ řekl Jelínek. Jak dodal, vedení pražské radnice, v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou, tuto petici vyslyšelo. Petici podpořily tisíce novinářů a antifašistů, především v zahraničí.

Jedna Fučíkova poprava nestačila, jeho odpůrci chtěli druhou, říká historik

Poté vystoupil doktor Zdeněk Mahler, který konstatoval, že odstranění Fučíkovy sochy bylo důsledkem ideologické zášti. „Co naplat, Fučík byl velkým zastáncem lidských práv a věděl, že jejich jádrem jsou práva sociální. A i když jeho představa a představa jeho generace nebyla uskutečněna, má tento experiment další kapitoly, protože sociální otázka, teď už v globálním měřítku, pokračuje,“ konstatoval Mahler.