Loni inspekce udělala 56 zkoušek spolehlivosti, tři příslušníci bezpečnostních sborů prověrkou neprošli.

Zkouška spolehlivosti podle Bílka testuje odolnost příslušníků bezpečnostních sborů proti protiprávnímu jednání. Zkoušky dělá speciální pracoviště inspekce. Většinou se prověřují příslušníci podezřelí z toho, že jednají v rozporu se svými pravomocemi.

„Cílem není někoho nachytat, ale předcházet, zamezovat a případně odhalit protiprávní jednání," řekl Bílek.

Šéf inspekce zmínil případ, kdy byl dopravní policista podezřelý z toho, že si nechával peníze z pokut. Inspekce proto použila svého příslušníka, který před silniční kontrolou schválně za jízdy telefonoval. Policista si pak při kontrole řekl o úplatek. „Zkoušku v tomto případě bylo možné použít jako důkaz v trestním řízení," uvedl Bílek.

Existuje ale i případ, kde Nejvyšší soud zrušil rozsudek nad bývalým policistou, který podle inspekce při zkoušce spolehlivosti neobstál. Byl souzen za to, že si prý chtěl nechat podstrčenou tašku s peněženkou. Podle Nejvyššího soudu, který věc projednával z podnětu exministra spravedlnosti Pavla Blažka, však justice porušila zákon v jeho neprospěch.

Vzájemné udávání mezi policisty roste

Bílek zkoušky spolehlivosti považuje za významný protikorupční nástroj. „Příslušníci si dříve mohli dělat, co chtěli, a maximálně dávali pozor, jestli je někdo nesleduje," zdůraznil Bílek. Vedoucí oddělení metodiky a prevence GIBS Jan Melša uvedl, že je znatelný nárůst počtu případů, kdy se policisté vzájemně udávají. „Skutečně ty věci, které dříve příslušníci přehlíželi mezi sebou, dnes právě ze strachu, že by mohli být podrobeni této zkoušce, raději oznámí a snaží se sbor očistit," řekl Melša.

Zkouška spolehlivosti patří mezi jedinečné kompetence GIBS, nikdo jiný je nemůže vykonávat. V českém právním řádu existuje od roku 2009. GIBS, která vznikla od 1. ledna 2012, v prvním roce svého fungování provedla 31 zkoušek. Neprošli jimi stejně jako loni tři příslušníci bezpečnostních sborů.