Inspirací pro dvě dnešní témata se stal jeden jediný pořad České televize. Od pondělí do pátku se vysílá půlhodinu před Událostmi, komentáři, v neděli má téměř dvojnásobnou stopáž. Řeč je o Horizontu ČT24, pořadu zahraniční redakce o dění ve světě. Veřejnoprávní televize v něm prý klade důraz na původní tvorbu vlastních zpravodajů a bohaté agenturní zpravodajství, využívá nejmodernější postupy, televizní žánry i technologie. Zní to všechno velkolepě a vznešeně, přesto tento pořad zaujal pozornost Petra Žantovského spíše kvůli tomu, že reportáže v něm odvysílané obzvláště rozmnožily galerii nesmyslů vyslovených z veřejnoprávní obrazovky.

„Nedělní Horizont ČT 24 jsem si pracovně nazval ‚o lejnech a pšoucích‘. Proč? Důvod je nasnadě. Nejprve se tam odehrála dramatická reportáž o tom, že kravský produkt metan se stává pro lidstvo ekologickou hrozbou. Byla předložena ohromující čísla, jak metan zamořuje ovzduší. A byly označeny jasné pachatelky: příslušnice druhu zvaného tur domácí. Prostě krávy. Vypouštějí do vzduchu příliš tentoho. Zdůvodňuje se to prý tím, že v Africe a v jiných zemích rozvojového světa víc než kdy jindy roste obliba hovězího masa, což podněcuje nadměrnou produkci a poté vývoz do míst spotřeby,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Reportáž předložila více otázek než odpovědí

Nedokáže posoudit, zda například v Senegalu jedí víc hovězího než třeba rybího, když přece moře mají u nosu a ryb v něm nepočítaně. „Také jsou zde nějaké biologicko-genetické dispozice. Člověk vyrostlý na západním pobřeží Afriky má přece jen trochu jinak stavěný trávící a imunitní systém. Takže předpoklad, že zde převládne – navíc poměrně drahé – hovězí, aniž to je doloženo přesnými statistikami, mi zavání manipulací. Pokud se pamatuji, a pamatuji toho už docela dost, tak třeba na českém venkově bývalo před lety mnohem víc krav, v kravínech i volně se pasoucích. A z metanu nikdo problém nedělal. A lze tomu taky rozumět tak, že třeba Irsko, kde je k vidění skoro víc krav než lidí, je na pokraji ekologické katastrofy?“ ptá se mediální odborník.

Je však přesvědčen, že vysvětlení bude někde jinde. „Zkusme si položit otázku, kdo může mít prospěch z likvidace produkce hovězího. Především producenti například drůbežího masa. A teď nemám na mysli jmenovitě Vodňanské kuře, pochybuji, že Česká televize tuto reportáž natočila proto, aby zvýšila aktiva svěřenskému fondu vlastnícímu Agrofert. Tak jako tak tato reportáž předložila více otázek než odpovědí. A to je na pováženou. Potud o pšoucích. A nyní tedy spolu s Horizontem ČT 24 hurá na lejna. Konkrétně holubí. Že se holubi slétají do center velkoměst, je logické, mají tam nejvíc dosažitelné potravy. Vždy to tak bylo,“ poznamenává Petr Žantovský.

Ztráta vysílacího času a vyhozené peníze

Vzpomíná na své londýnské pobyty, konkrétně na scény z Trafalgarského náměstí, kde to chvílemi vypadalo jak v Hitchcockově filmu Ptáci, jen tam jsou holubi. „Tisíce holubů. Je to nepříjemné, obtížné a produkuje to množství bílého tentoho. Nu a ČT nám předvedla, jak kdesi budou holubům čelit vysazením dravců – jestřábů či sokolů nebo nevím jakých – jichž se holubi bojí. To je tedy vynález hodný veřejnoprávního sdělování. Já myslím, že prostě stačí lakonické konstatování, že čím je lidská civilizace tzv. dokonalejší, v překladu: pohodlnější, tím méně dokáže čelit projevům přirozenosti daným přírodou a její nezvratnou logikou. My tak leda umíme poroučet – zase už, nebo ještě pořád – větru a dešti. Suma sumárum obě reportáže toho pořadu byly ztrátou vysílacího času. Vyhozenými penězi. Našimi,“ dodává mediální analytik.