„Neviděl jsem žádná čísla, žádné analýzy, které by vysvětlily, proč zrovna v tuto chvíli je zaveden nouzový stav. Samozřejmě vidíme, že se čísla nakažených, hospitalizovaných i lidí, kteří zemřou, zvyšují, ale zda to ospravedlňuje nouzový stav, nevím. Kdybychom lépe využili letní měsíce, tak bychom možná nemuseli nouzový stav vyhlašovat,“ podotkl Pavel k vyhlášení nouzového stavu, který bude v platnosti od pondělí 5. října.

„My jsme ve vojenském prostředí používali výraz hope is not a strategy,“ sdělil Pavel. V překladu to znamená, že naděje není strategie. „My jsme podlehli naději, že vše špatné máme za sebou a že si můžeme dovolit uvolnění všech opatření, přestože země kolem nás takhle daleko nešly. My jsme chtěli věřit, že problém odešel, ale on bohužel zůstal a teď nás překvapil znovu,“ uvedl Pavel.

„Nouzový stav dává vládě a samosprávám řadu pravomocí, se kterými se situace řeší snadněji. O tom není pochyb. Na druhou stranu je to také zjednodušení, které si možná vláda dělá pro to, aby si tu situaci trošku zjednodušila,“ dodal Pavel.

A zmínil, že se domnívá, že jakákoliv paušalizace v době covidové pandemie je na škodu. „Co se týče sportu, stanovit omezení na tisíc diváků na hřišti, mi přijde absurdní, protože to, co může být téměř smrtící na venkovském hřišti, tak na stadionu Sparty bude, jako když tam nikdo není. Měly by se posuzovat situace individuálně, místně a nechat rozhodnutí na samosprávách, na podnicích a ředitelích škol a jiných zařízení, protože oni by měli zabezpečit bezpečnost a přijmout taková opatření, aby se nákaza dál nešířila,“ řekl.

Co se týče chytré karantény, musí podle Pavla fungovat všechny její součásti. „Pokud jednotliví aktéři jsou zvyklí na úplně jiná pravidla a hrají podle jiných not, pak se těžko prosazuje cokoliv, byť by ta karanténa byla vymyšlena jakkoliv,“ sdělil. V krizi podle jeho slov musí být zkrátka jednotné velení a systém musí být řízen hierarchicky a z jednoho místa. 

Druhé téma už se koronaviru netýkalo. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) totiž před pár dny řekla, že Česko nesplní do roku 2024 závazek dávat na obranu dvě procenta HDP, jak by měly členské státy NATO. Je to velká potíž? „Je to nepříjemné ve dvou rovinách. První je ta, že vlastně paní ministryně jako členka vlády přímo říká, že závazky přijaté na úrovni prezidenta se plnit nemusejí. To je škodlivé samo o sobě a nevytváří to dobrý obraz České republiky v zahraničí. Ten druhý problém je v tom, do jak velké míry ten závazek nebude naplněn, tím pádem, jak moc to ohrozí modernizační projekty v rámci armády, protože ty jsou přímo svázány s našimi závazky pro kolektivní obranu. A pokud tyto závazky, které představují náš podíl na kolektivní obraně, nebudeme schopnit naplnit, pak do jisté míry rezignujeme na svoji obranu jako státu,“ zmínil Pavel.