„Když si vzpomenu na uplynulé tři summity, tak byly všechny označovány jako ten dnešní, jako přelomové. Říkat dopředu, že nějaký summit bude přelomový, je odvážné. Nic tak závažně přelomového tam nebude, snad kromě jedné věci, a to je v oblasti kybernetického prostoru,“ sdělil Mičánek.

„Už delší dobu se hovoří o tom, že v kybernetickém prostoru jsou podnikány legitimní útoky směřující proti jednotlivým státům,“ podotkl k tomu Mičánek. Kybernetický prostor je podle něj specifický tím, že označit útočníka je velmi složité. „Najít útočníka je nejdůležitější. Vše ostatní už nastupuje až poté,“ dodal.

„Obsazení Krymu Ruskem, případně ruský zásah v Sýrii, jednoznačně přiměl většinu aliančních států k navýšení finančních prostředků věnovaných na obranu,“ sdělil Mičánek. Pocit ohrožení byl podle něj dostatečným impulzem k tomu, aby státy začaly fungovat samostatně.

„Evropa, ať už z hlediska lidského, politického, není žádným trpaslíkem. Začínáme zaostávat z hlediska techniky,“ podotkl však Mičánek. Vztah mezi evropskými státy a Ruskem prošel podle jeho názoru obdobím vzájemné spolupráce a uklidnění. „Zaspali jsme, a než se rozjedou investice, bude to určitou dobu trvat,“ doplnil.

Konflikt, který podle něj může vzniknout mezi NATO a Ruskem, bude případně směřovat do šedé zóny, která de facto nikomu nepatří. „Rozhodnutí ohledně řešení je na jednotlivých zemích. Ti občané si sami zvolí vládu, která je provede buď do demokratické Evropy, nebo se přikloní k autoritářskému režimu Vladimira Putina v Rusku,“ sdělil.

Rusko podle Mičánka patří mezi největší vojenské výzvy. „Pořád je schopno investovat, a chce investovat do svých ozbrojených sil. Podceňováno být rozhodně nemůže. A Západ se v minulosti nechal uspat a podcenil Rusko. Nyní je pro nás oříšek, jak se dostat do pozice nejen partnera, ale i protihráče,“ uzavřel.