První otázka byla na stále se vyostřující kampaň prezidentských protikandidátů a útoky. Jako příklad uvedli Pavla Fischera, který prý uvedl, že jediný, kdo nosí v Evropě uniformy (myšleno jako hlava státu), je Lukašenko. „Takže vás vlastně přirovnal k tomuto diktátorovi,“ podivil se Marhoul. „Nebo, že pan Fischer říkal, že prezidentem nemá být voják, ale civil,“ přidala se Čvančarová. „Neberu to nijak dramaticky, ani jako útoky. Je to soutěž a oni to považují za nástroje přiměřené a vhodné. Já budu používat jiné, protože takhle to dělat nechci. Na druhou stranu to nevnímám nějak osobně,“ sdělil Pavel a přidal historku z nedávné debaty v Broumově. „Jeden z těch kandidátů, když jsme přicházeli, se ke mně vrhnul, chytil mě obouruč, to jsem rád, že vás vidím. A na pódiu mě pak dost setřel. Já to takto nemám a nijak jim to nevyčítám,“ uvedl. V Broumově s ním debatovali Pavel Fischer, Danuše Nerudová, Josef Středula a Marek Hilšer.

Nechtěl bych Andreje Babiše za prezidenta

Kdy začal reálně uvažovat o tom, že by kandidoval na prezidenta? „Miloš Zeman na konci roku 2019 začal mluvit o svých možných nástupcích. Zmínil, že jeho preferovaným nástupcem by byl Andrej Babiš. Trochu jsem se vyděsil, protože když jsem si představil, co Andrej Babiš reprezentuje, kým se cítí být inspirován, teď mám na mysli Viktora Orbána, tak jsem si řekl, že to bych opravdu nechtěl. Aby země, kterou mám rád a na které mi záleží, se začala ubírat maďarskou cestou. Řekl jsem si, že pokud mám sebemenší možnost s tím něco udělat, tak se o to pokusím. Tehdy jsem se rozhodl, že se na to začnu připravovat a vyústilo to v oznámení kandidatury 6. září tohoto roku,“ prozradil Pavel.

Je něco, co udělal současný prezident Miloš Zeman, dobře? „Za dobu, kdy byl Miloš Zeman prezidentem, jsem byl tři roky náčelníkem generálního štábu. Řešili jsme spolu celou řadu otázek, které se týkaly bezpečnosti, a pokud jsem mohl hodnotit něco opravdu pozitivně, tak to byl jeho přístup k obraně země, protože on nikdy nezpochybňoval výdaje na obranu, členství v NATO, účast v misích. Přestože měl svoji představu, jak by to mělo vypadat, tak v tomto ohledu bych mu těžko něco dokázal vyčíst,“ řekl generál.

Co naše země v aktuální situaci nejvíce potřebuje? „Zdravý rozum a solidaritu. Každá civilizovaná společnost se vyznačuje tím, že by měla být schopna se postarat o svoje slabé. Myslím, že jsme civilizovanou zemí, i relativně bohatou, i když si to mnozí z nás nemyslí. Když se však rozhlédnete po světě, opravdu tomu tak je. V časech, kdy se dostáváme do krize, bychom měli být schopni trošku ubrat ze svého vlastního komfortu a pomoci těm, kteří si sami ubrat už nemůžou, protože nemají kam. Jsme v dnešní době v situaci, kdy přibližně asi 15 procent rodin v naší zemi má vyšší výdaje než příjmy a nějakých 25 až 30 procent je na nule. To za situace, kdy na konci roku skončí fixace cen energií, lidé dostanou nové rozpisy cen a kdy inflace může ještě poskočit. Třetina národa se může dostat do situace, kdy opravdu bude řešit z ruky do pusy. V tom případě je naprosto nezbytné, abychom minimálně po tu dobu, než se z té krize dostaneme – bude to trvat možná rok, dva – měli být schopni těmto lidem pomoci překrýt to nejhorší a pak se zase vrátit ke standardnímu tržnímu prostředí. Ale v době, kdy je krize, tak trh ji sám nevyřeší,“ uvědomoval si Petr Pavel.

Padla i častá otázka na státní vyznamenání pro bratry Mašíny. „Pohlížím na ně trochu skrze jejich otce, kterého jsem vždy považoval za národního hrdinu, za právoplatného člena odboje, byl členem skupiny Tří králů, symbolickou postavou našeho odboje. Jeho synové nutně byli vychováváni v něčem, co je vedlo jít v otcových šlépějích. Proto naprosto chápu, že neměli jinou volbu než dát se cestou, kterou se dali. Z tohoto důvodu vnímám, že je v pořádku, že dostali statut příslušníků odboje, že jim byla udělena medaile předsedy vlády,“ konstatoval prezidentský kandidát. „Pokud bych však já měl být v situaci, kdy bych měl rozhodnout o státním vyznamenání, tak by tu pro mě byl jeden zásadní problém, a to je zabití spoutaného a v bezvědomí policejního strážmistra nožem. Jako voják a člověk se s tím nedokážu ztotožnit. V konfliktech umírají lidé, to víme. V boji i odboji umírají lidé, ale musí to být v souladu alespoň s nějakými elementárními pravidly. Pokud dojde k přestřelce, k boji muže proti muži, tak to vnímám. Ale zabití někoho nožem, kdo je spoutaný, nepředstavuje žádnou hrozbu, navíc je v bezvědomí, to nemůžu vstřebat. Takže za sebe z těchto důvodů bych se za státní vyznamenání bratrů Mašínů nepodepsal,“ vysvětlil generál.

Zásadní chyba je v tom, že lidem nevysvětluje srozumitelně podstatu problému a způsob řešení

Ceny energií stoupají, stejně jako inflace. Jak se dívá na činnost vlády v této věci? „Cesty řešení jsou primárně dvě až tři. Jedna je odstranění hlavní příčiny. Tou je válka na Ukrajině. Takže bychom se měli zúčastnit všech aktivit, které povedou k ukončení války na Ukrajině. Ne ale za každou cenu, za podmínek, které si nadiktuje Rusko. Ale za podmínek, které budou v souladu s mezinárodním právem a souladu se zájmem napadené země, tedy Ukrajiny,“ upozornil.

„Další věcí je bezprostřední řešení dopadů. Tam jsou dvě cesty. Nežijeme ve vzduchoprázdnu, jsme součástí provázaného systému, ekonomického, energetického s Evropou. Takže to řešení musíme hledat kolektivně. Na druhé straně musíme zmírňovat nejhorší dopady u nás doma. Naše vláda, která přijímá opatření právě na zmírnění následků v rámci evropského řešení, podniká kroky, které jsou správné, i když ne všechny a hlavně ne včas. Jak jsem měl možnost o tom mluvit s řadou odborníků, tak mnoho těch opatření bylo minimálně o měsíc až tři zpožděných. V době, kdy vláda měla rychle přijmout plošné opatření, tak se snažila hledat adresná opatření a k nim vymýšlet kritéria, čímž uteklo spoustu času a mnoho lidí a firem se dostalo do problémů. Zase naopak teď, kdy už by opatření by měla být adresná, jsou spíše plošnějšího charakteru, takže vláda do nich sype zbytečně moc peněz, které ne vždy dojdou k tomu účelu, ke kterému by měly dojít,“ řekl generál. „Takže bych řekl – vládo, konej rychle, protože  pokud se nepodaří udržet sociální smír, tak by si dlouho vládou být nemusela. Je opravdu zásadní, aby se na to vláda dívala takto komplexně a situaci řešila velice rychle a operativně, protože čas na dlouhá řešení není,“ zdůraznil Pavel a byl oceněn dlouhým potleskem.

K vládě se pak ještě následně vyjádřil a kritizoval zvláště vládní komunikaci. „Zásadní chyba je v tom, že lidem nevysvětluje srozumitelně podstatu problému a způsob řešení, jak to bude trvat dlouho, co to komu přinese, případně jak to bude bolet. V tom je základní problém, protože lidi dokážou vstřebat ošklivou zprávu, protože aspoň vědí, jak na tom jsme. Nejhorší je nejistota. Tou řada lidí trpí. Faktem ale také je, že této nejistoty, strachu, obav zneužívají extrémisté, kteří k tomu mají různou motivaci, ale rozhodně není omluvitelná. Za situace, kdy jsme v krizi, a mnoha lidem je opravdu těžko, ji zneužívat a lidi nabádat k řešením, které nepřinesou úlevu, ale naopak ještě víc problémů, dokonce je nabádat k trestným činům, jako k násilnostem, případně k destrukci systému, v takovém případě stát už musí konat, protože pokud konat nebude a dopustí pokračování, dostaneme se do anarchie a do větších problémů, než máme dnes,“ obával se.

Agresorem je Rusko a napadenou zemí je Ukrajinu

K válce na Ukrajině uvedl. „Je potřeba si uvědomit jednu zásadní věc. Agresorem je Rusko a napadenou zemí je Ukrajina. Nemusí se nám všechno líbit, co se děje na Ukrajině, ale to na tom principu nic nezmění. Jestli chceme žít v systému, kde platí mezinárodní právo, kde se respektují pravidla, tak bychom měli udělat vše pro to, aby konflikt na Ukrajině byl ukončen. Byl ukončen mírem, ale za podmínek přijatelných pro Ukrajinu a mezinárodní právo, aby Rusko z toho konfliktu nevyšlo s tím, že jim to zase vyšlo a příště to může zkusit znovu a lépe. Rusko by z toho mělo odejít s tím, že tímto způsobem to prostě nejde, že takto jednat nemůže, a problémy, ať už jsou jakékoliv, se mají řešit diplomacií, ale rozhodně ne vojenskou silou tak, jak to udělalo na Ukrajině,“ objasnil generál.

Poté mluvil o únavě válkou, pro což je i odborný termín. „Je to na všech stranách. I na straně Ukrajiny dojde k určitému vyčerpání. Teď nemyslím vyčerpání zdrojů, lidských i materiálních, ale únavu obyvatelstva z války. Toto obyvatelstvo vnímá jako naprosto spravedlivé, aby byla obnovena územní integrita, suverenita, ale i část z nich začne být unavená neustálým válčením a problémy a začne tíhnout k tomu, že si řekne – hlavně ať už to skončí. Celkem jedno jak, ale hlavně ať už je konec. Podobně to bude na straně Ruska, bude narůstat procento lidí, kteří budou mimořádně otrávení tím, jak na ně dopadají sankce, tím kolik životů zbytečně ztratili ve válce. Jak se sníží jejich životní úroveň tím, jak spousta peněz jde do války, která jim nic nepřináší,“ upozornil.

„Roste i únava na straně zemí, které Ukrajinu podporují, což je také přirozené, protože válka stojí spoustu peněz a kvůli problémům, kterým dnes země podporující Ukrajinu čelí, porostou v nich názory, že musíme hlavně pomáhat sami sobě, a ne nějaké vzdálené zemi, ať si to vyřeší sama. Pak je těžké jim říkat, že ten problém je i náš, že se netýká jen Ukrajiny a když ho necháme na Ukrajincích, tak se může dostat k nám v mnohem horší podobě. Je to potřeba neustále vysvětlovat, ale také velice citlivě udržovat rovnováhu mezi řešením vlastních problémů a řešením toho problému, který je zprostředkovaně i náš, ale je nám vzdálenější. Tak abychom lidi nenaštvali ještě více, než jsou, ale připomněli jim, že je to v našem zájmu. Ať už v bezpečnostním, tak přeneseně v sociálním a ekonomickém, protože válka samotná zvýšila ceny, rozkolísala trhy a je naším zájmem, aby došlo ke stabilitě na mezinárodních trzích, a to bez míru nebude,“ vysvětlil.   

Od diváků, dostal Pavel také celou řadu dotazů. Například právě k válce na Ukrajině, jak dlouho bude podle něj ještě trvat. „Doba se krátí. Únava z války postupuje na všech stranách. Budou sílit hlasy, aby došlo k jednání. Při nich může dojít k nějakému kompromisu, protože svoje cíle nesplní ani jedna strana. Rusko nebude kontrolovat Ukrajinu, a ani to, co chtělo – Doněckou a Luhanskou oblast plus ty dvě další, které prohlásili za součást Ruské federace. To není možné. Stejně tak je málo pravděpodobné, že by Ukrajina s podporou západních zemí mohla dosáhnout úplné obnovy svého teritoria včetně Krymu. Všichni, kdo se na to dívají realisticky, vědí, že Krym má pro Rusko velikou strategickou hodnotu, ale navíc by Ukrajina potřebovala mnohem více sil, techniky a utrpěla by mnoho ztrát, kdyby Krym chtěla získat zpět silou. Naší snahou by mělo být, aby výsledkem této války byl ruský neúspěch na Ukrajině. Určitě ne porážka Ruska jako země, to v našem zájmu není. V okamžiku, kdy bude Rusko připraveno jednat, ale o tom, že se nebude jednat za jeho podmínek, tak bychom měli vyvinout určitý tlak na ukrajinskou vládu včetně prezidenta Zelenského, aby si nekladl podmínky, které budou jednání vylučovat. Naprosto chápu, že se mu nechce jednat s prezidentem Putinem, protože si právem myslí, že se mu nedá věřit ani slovo. Na druhé straně prezident Putin je stále prezidentem Ruské federace,“ upozornil.

„Myslím, že to nebude tak dlouho trvat, jaro příštího roku hodně rozhodne, protože tato zima bude pro obě válčící strany extrémně těžká a v té době se nějaké řešení začne rýsovat. Kdybych se stal prezidentem, tak by to bylo právě v té době, kdy se k řešení začne schylovat. Udělal bych určitě všechno pro to, aby konflikt skončil a začalo se jednat,“ slíbil Petr Pavel.  

Jeden z dalších návštěvníků měl obavu z vyhrocené závěrečné části kampaně a útokům, kterým bude muset generál čelit a jak je ustojí. „Víte, jak se hodí, že byl člověk dlouho vojákem. Po mně stříleli, byl jsem v dělostřelecké palbě, byl jsem v minovém poli, byl jsem jako rukojmí, skákal jsem z letadla, lezl po skalách. Na politické útoky se neumírá. To mě neporazí,“ uzavřel generál Petr Pavel.