Ve čtvrtek Poslanecká sněmovna projednávala dlouhodobě avizovanou velkou novelu trestního práva. A předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda v živém vstupu do České televize hovořil o nezbytnosti liberalizace trestní politiky, snížení sazeb a revizi trestů, abychom neměli ve vězení nejvíce lidí v EU, jako je tomu nyní.
Nejzásadnější změna trestního práva ale byla schválena už o den dříve. A místo vzývané liberalizace zaváděla nový trestný čin s kvalifikovanou sazbou až do patnácti let odnětí svobody. Činnost pro cizí moc, jak zní název paragrafu, je trestná už ve fázi přípravy a do trestního zákoníku se dostala mimo standardní legislativní proces poslaneckou iniciativou krátce před koncem sněmovního schvalování.
K načtení změny došlo v rámci novely nazývané jako lex Ukrajina. Tento zákon již od svého počátku v roce 2022 fungoval jako „sběrný“ a zaváděl změny ve větším množství předpisů, které bylo třeba provést v reakci na migrační vlnu z Ukrajiny.
V průběhu následujících měsíců byl opakovaně novelizován podle toho, jak vznikala potřeba nové legislativní úpravy v mimořádné situaci.
Novela předložená vládou Sněmovně v červnu reagovala zejména na blížící se uplynutí tříleté lhůty pro uprchlický statut a další sociální otázky dotýkající se pobytu válečných běženců.
Při projednávání v Poslanecké sněmovně ale bylo načteno několik pozměňovacích návrhů koaličních poslanců. A mezi nimi i návrh skupiny poslanců, který v rámci novely lex Ukrajina zaváděl výše zmíněný nový trestný čin.
Nový paragraf 318a byl navržen v tomto znění:
(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán
a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc,
b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky, nebo
c) občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu uvedeném v písmenu a) vykonává mimo území České republiky činnost pro cizí moc.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,
a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.
(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
(5) Příprava je trestná.
Pod pozměňovacím návrhem je podepsáno celkem osm poslanců. Prezentoval jej Martin Exner z hnutí STAN, který byl současně zpravodajem novely. Mezi navrhovateli byli ale i dva poslanci, kteří jsou současně členy vlády, včetně ministra vnitra Víta Rakušana, jehož resort byl předkladatelem novely. Druhým byl ministr Pavel Blažek, jehož resort obvykle předkládá novely trestního zákoníku. Přesto oba předložili návrh v rámci své poslanecké iniciativy.
Opozice se snažila upozorňovat, že tento návrh je z mnoha důvodů problematický. Nejen proto, že neprošel legislativní radou, ale také pro jeho pochybnou souvislost s novelou týkající se sociální pomoci Ukrajincům.
Přesně totéž vládě v minulém týdnu vytkl Ústavní soud, když zrušil ustanovení nazývané jako „lex Babiš“, které poslanec Jakub Michálek načetl v průběhu projednávání, stejně jako poslanec Exner.
Ústavní soud označil návrh jako „přílepek“, který nesouvisí s účelem navrhovaného zákona. Schválení takového pozměňovacího návrhu podle soudců jde proti účelu legislativního procesu a lze jej považovat i za zneužití sněmovní většiny.
„Důvěra společnosti v zákony je opřena mimo jiné o důvěru v proces jejich přijímání zahrnující otevřený, transparentní a jednoznačný postup. Zákon musí být výsledkem diskurzu vedeného napříč politickým spektrem. Náležitý je takový legislativní proces, který umožňuje otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů včetně názorů menšinových,“ napsali ústavní soudci.
Koaliční poslanci ale varování opozice neakceptovali. A na úplný závěr koalice navrhla s odkazem na hrozbu opozičních obstrukcí hlasování o návrhu na pevný čas.
Ministr vnitra Vít Rakušan vysvětloval spěch tím, že některá ustanovení týkající se pobytu ukrajinských uprchlíků končí k 31. březnu, a pokud má návrh ještě projednat Senát a posoudit prezident, dostáváme se pod velký časový tlak.
Ministr vnitra Vít Rakušan poslance ujišťoval, že poslanci navržená novela trestního kodexu má věcnou souvislost s lex Ukrajina, neboť tento zákon nese oficiální název „o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“, takže pod něj lze věcně zahrnout vše, co se dotýká ukrajinské války včetně případné spolupráce s agresorem.
„Sedmkrát je v úvodních pasážích, v úvodních ustanoveních tohoto zákona zmíněn bezpečnostní zájem. To znamená, že bezpečnostní zájem jako takový, a to je potřeba tady na mikrofon jasně zdůraznit pro zpochybňování toho, jestli tam ty dané věci patří nebo nepatří, bezpečnostní zájem je definován v samém úvodu zákona. Sběrný zákon týkající se souvislostí, které ta válka vyvolala,“ zaznělo z úst ministra vnitra v Poslanecké sněmovně.
Někteří právníci, se kterými hovořily ParlamentníListy.cz, ale podotýkají, že formulovaný text lze vztáhnout nejen na Rusko, ale na spolupráci s jakoukoliv jinou cizí mocností, což za několik let může některé lidi velmi šeredně překvapit.
„Je to naprostý protimluv. Na jednu stranu pan Rakušan tvrdí, že to není jenom proti Rusku, ale na druhou stranu to načetli s odkazem na Rusko,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz i poslanec z hnutí ANO Patrik Nacher.
Kromě toho se oslovení právníci pozastavovali zejména nad „gumovými“ formulacemi textu, který coby poslanecká iniciativa neprošel obvyklými legislativními testy v Legislativní radě vlády.
A hovořili i o tom, že nejednoznačná definice pojmů může být velmi nebezpečná zejména v rukou některých kreativně uvažujících soudců, s jejichž širokými výklady jsme se mohli setkat v posledních letech zejména při posuzování verbální trestné činnosti. Lze se obávat, že někteří soudci budou i „činnost pro cizí moc“ interpretovat velmi široce, zejména když její legislativní vymezení bude takto nejasné.
Důvodová zpráva, která by mohla být případným interpretačním vodítkem, hovoří o tom, že dosavadní skutkové podstaty nezahrnují všechny činnosti, které může spáchat osoba, která chce ve spolupráci s cizí mocí ohrozit nebo poškodit naše ústavní zřízení.
„Navrhovaná právní úprava si proto klade za cíl doplnit trestní zákoník o definici nové skutkové podstaty, jež by postihovala obecně spolupráci s cizí mocí na území České republiky s cílem poškodit důležité zájmy České republiky anebo obranu či bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejichž zájmů se Česká republika zavázala,“ stojí v důvodové zprávě. Což podle některých právníků lze chápat tak, že i zákonodárce nabádá k široké interpretaci nejasného pojmu.
Především jde o vymezení pojmu „činnost“, který může mít v legislativě velké množství výkladů.
Ve Sněmovně text návrhu zcela strhala poslankyně ANO Helena Válková, profesorka trestního práva. „Nevěřím, že byste to nechal zkontrolovat někým, kdo zná trestní právo. Nevěřím tomu, že legislativa vašeho resortu Ministerstva vnitra by vám tohle pustila. Nevěřím tomu, že jste to konzultoval s panem ministrem Blažkem,“ obrátila se na ministra vnitra a spoluautora pozměňováku Víta Rakušana. „Vy obracíte úplně logický systém tak, jak je koncipován trestní zákoník,“ zoufala si bývalá ministryně spravedlnosti.
Její věcné připomínky ministr Rakušan nekomentoval, zato hnutí ANO na mikrofon nabízel, že pro jejich vstřícnější prostor jako gesto dobré vůle dá kladné stanovisko k pozměňovacímu návrhu jejich poslance Langa.
S chápáním, co vlastně bude zahrnovat ona činnost pro cizí mocnost, mají problém i někteří koaliční poslanci, jak vyplynulo z vystoupení poslance ODS Karla Haase. Právník a člen ústavně-právního výboru na CNN Prima NEWS vysvětloval, že by se to týkalo třeba lidí, kteří se podíleli na výbuchu ve Vrběticích. Na námitky, že takové jednání je již dnes trestné podle několika paragrafů, nebyl schopen reagovat.
Zpravodajské prostředky? A to je co?
Vymezení pojmu „činnost“ není jediná interpretační nejasnost, která se v souvislosti se stručným návrhem jednoho paragrafu objevuje. Otázky právníků budí například i skutková podstata podle bodu b). Podle ní může být vězením v rozpětí roku až pěti let potrestán ten, kdo bude pro cizí moc sledovat občana České republiky „zpravodajskými prostředky“.
Poslankyně a profesorka trestního práva Helena Válková ale ve sněmovní rozpravě upozornila, že pojem „zpravodajské prostředky“ česká legislativa ani judikatura vůbec nemá definován.
V důvodové zprávě se k tomu lze dočíst: „Zpravodajskými prostředky se rozumějí takové prostředky, které jsou obdobné zpravodajským prostředkům, které používají zpravodajské služby České republiky (viz § 7 zákona o BIS a § 7 zákona o Vojenském zpravodajství). Stávající právní úprava neobsahuje ustanovení, podle kterého by bylo trestně postižitelné zpravodajské získávání informací o pohybu určité osoby na místech veřejnosti přístupných v kombinaci například se získáváním informací o této osobě prostřednictvím agenturní sítě.“
Koaliční poslanci nebrali na námitky opozice zřetel a text pozměňovacího návrhu byl schválen poměrem 100 : 74. Hlasovali pro něj všichni poslanci ODS kromě pěti (Petr Beitl a Jan Bureš se zdrželi, tři další byli omluveni z jednání), všichni lidovci i topkaři kromě omluveného Vlastimila Válka, celé hnutí STAN kromě jednoho poslance nepřihlášeného a jedné poslankyně chybějící a také všichni Piráti kromě absentující Olgy Richterové. Na stovku počet zaokrouhlil nezařazený Ivo Vondrák.
Opozice hlasovala proti s výjimkou Davida Pražáka z ANO (zdržel se) a absentérů, což bylo třináct poslanců ANO včetně předsedy Andreje Babiše a trojice z SPD.
Nebyl to jediný „přílepek“, který koaliční poslanci prosadili. Kromě toho bylo v rámci novely lex Ukrajina schváleno také zpřísnění pro nabývání českého občanství pro občany Ruské federace. To bylo schváleno těsnějším poměrem 92 : 35.
Patrik Nacher z ANO hovořil pro ParlamentníListy.cz o uplatňování kolektivní viny a proti požadavku, aby byli Rusové v ČR nuceni se vzdát svého občanství, protestovali i Piráti.
„Rusové, kteří zde žijí, jsou velmi často kritici Putina, kteří se do své země nemohou vrátit, protože by je tam zatkli,“ dodává Patrik Nacher.
Opoziční hnutí ANO uvažuje, že se kvůli způsobu projednání ukrajinské novely opět obrátí na Ústavní soud.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měla by být postihována činnost pro cizí mocnosti?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
