Globálně nejteplejší léto a následně suverénně nejteplejší září vedly řadu klimatologů při odhadu dalšího vývoje teplot v tomto roce k závěru, že se dá očekávat pokračování nadprůměrně teplých měsíců. V říjnu o tom informovala Česká televize s tím, že to bude s velkou pravděpodobností znamenat i to, že se rok 2023 stane nejteplejším v historii měření. Pro Evropu to vypadalo na zimu celkově spíš v mezích normálu nebo mírně teplotně nadprůměrnou. Z hlediska množství sněhových srážek nebyly modely úplně pesimistické s výjimkou prosince, kde panuje největší shoda na podprůměrném množství. První výhledy na letošní zimu neslibovaly žádné extrémní scénáře. Teplotně mělo jít o zimu spíš bližší dlouhodobému průměru nebo mírně nadprůměrnou, s pravděpodobnějšími vpády studeného vzduchu ve druhé polovině sezony. Největší šance na častější sněžení je v únoru.

Konec listopadu a začátek prosince těmto dlouhodobějším výhledům ne zcela odpovídal. Týká se to očekávání nadprůměrně teplých měsíců a především shoda na podprůměrném množství sněhu v prosinci. Přitom první prosincový víkend přinesl tolik sněhu, jako už dlouho nepamatujeme. Není proto divu, že se na sociálních sítích objevují názory lidí, kteří zpochybňují bezpodmínečnost globálního oteplování, jak jsme o něm dnes a denně přesvědčováni, právě poukazem na panující počasí začátku prosince. „Ani za dřívějších časů nebyl sníh na Vánoce samozřejmostí. V letech 1971 až 1980 byly Vánoce na sněhu jen dvoje. V letech 1961 až 1970 zase převažoval studený charakter Vánoc a bez sněhu se tak vyskytly jen čtvery Vánoce. Mezi lety 1911 až 1920 byly Vánoce devětkrát na blátě. V období 1851 až 1860 měly jen čtvery Vánoce zimní charakter,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Vítězslav Kremlík, tvůrce webu Klimaskeptik.cz.

Naše doba za 10 tisíc let není teplotně výjimečná

Faktem je, že chybějící sníh na Vánoce pro mnohé znamená potvrzení většinově přijímaného názoru o globálním oteplování planety. Přitom Vánoce bez sněhu bývaly běžné i před sto lety a pamětníci nutně zažili více Vánoc bez sněhu než s ním. Historik Vítězslav Kremlík, který se více než dvacet let zabývá vlivem klimatických změn na lidské dějiny a v roce 2009 se zúčastnil klimatické konference OSN v Kodani, odmítá některá běžně přijímaná tvrzení. „Například globální průměr je umělý konstrukt, který pramálo vypovídá o lokálním klimatu. Já jsem žádné nejteplejší léto nezaznamenal. A údaj ‚nejteplejší v historii‘ měření znamená jen posledních 150 let, což je v klimatické historii jako mžik oka,“ upozorňuje Vítězslav Kremlík na mnohdy nafouknutá vyjádření klimatologů.

„Podle ledovcových vrtů v Antarktidě není naše doba za posledních 10 tisíc let ničím teplotně výjimečná. Za poslední desítky let ale zřejmě poslední měsíc patřil k těm rekordně teplým – podle klimaskeptika dr. Roye Spencera, který se zabývá satelitním měřením teplot,“ dodává. Z jeho hodnocení nevycházejí příliš příznivě modely předpovědí počasí. „Věrohodnost předpovědí z počítačových modelů je slabá. Počítačové modely nepředpovídaly celou generaci dlouhou pauzu v globálním oteplování (cca 1998 – 2015). Počítačové modely nepředpovídaly lokalizovanou ozonovou díru nad Antarktidou. A především, klimatologové vždy hovoří o nárůstu extremity počasí při jakékoli změně klimatu. V 70. letech tvrdili, že sucha i povodní přibývá, a to kvůli ochlazování. Viz známá zpráva, kterou si nechala roku 1974 zpracovat CIA. Nyní to samé tvrdí o oteplování,“ připomíná klimaskeptik Vítězslav Kremlík.

Klimazvěsti zařídili, že cokoli je důkaz klimatické změny

Na bezpodmínečnost globálního oteplování, jak jsme o něm dnes a denně přesvědčováni, nechce přistoupit profesor Jaroslav Šesták, fyzikální chemik zabývající se termodynamikou a termickou analýzou pevných látek. „Bojím se klimatologických věrozvěstů, kteří zařídili, že ‚cokoliv‘ je důkaz klimatické změny. Když je teplo, tak to se ohřívají oceány. Když je zima, tak se rozpadá Golfský proud. Když nezaprší, je to klimatická změna, stejně jako když nastanou záplavy. Koneckonců, co jiného by ‚klimazvěsti‘ také chtěli dělat, když z klimatické změny dobře žijí? Není možné spojovat každou jednotlivou extrémní situaci se změnou klimatu, a přesto se to dnes a často stává!“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Šesták.