„A pravděpodobně by to vyvolalo velké pnutí v sociální demokracii, kde by se začaly projevovat odstředivé tendence,“ doplňuje. Uvedl to v rozhovoru pro zpravodajský portál Aktuálně.cz.

Podle něj nástup „nestranických“ politických sil nutně neznamená zánik stran jako takových. „Myslím, že systém velkých politických stran jako takový není překonaný a bude nadále fungovat,“ říká. Nicméně dodává, „že můžeme mluvit o soumraku oněch tradičních stran, kterým hrozí buď výrazné oslabení, což je případ ODS, nebo možná rozštěpení, což je podle mého názoru případ sociální demokracie“.

TOP 09 nemusí ovládnout pravici

Sociální demokracie by se mohla rozdělit na čistě levicovou a středovou stranu. To by mělo podle Jana Herzmanna dalekosáhlý důsledek pro samotnou podstatu domácí politiky. „České politické strany mají velmi malou schopnost vytvářet aliance jiné než účelové pro to konkrétní jedno volební období. Pak je otázkou, co by takto fragmentovaný systém znamenal a jestli by posílil jiné subjekty,“ přemýšlí. Fragmentace současné politické scény by mohla posílit hnutí ANO, pokud se mu podaří vytvořit řádnou stranickou strukturu.

„Je to svým způsobem příležitost i pro TOP 09, ale na druhé straně nemůžeme přehlížet, že její úspěch je do značné míry podmíněn spoluprací se Starosty a jako strana sama o sobě zatím výrazně pozici ODS nepřekonala,“ relativizuje sociolog Herzmann pozici Schwarzenbergovy strany v pravé části politiky.

Rozdrobená politická scéna nemusí být lepší

Kdyby se Herzmannův výhled beze zbytku naplnil, měli bychom politickou scénu, „kdy máme dvě stejně silné, nebo slabé pravicové strany, dále tři levicové strany – komunistickou a dvě nějaké sociální demokracie nebo socialistické strany a jednu etablovanou středovou nebo středopravou KDU-ČSL. A pak už jen velkou spoustu subjektů různého typu, z nichž ten nejsilnější, tedy ANO, je ne příliš strukturované hnutí,“ shrnuje sociolog.

To by vytvořilo prostor pro možné výkyvy v politice, což by byla situace, „kterou jsme tady řekněme od roku 1998 neměli. Od té doby až dosud stál systém na 'kamenných' stranách a jejich dlouhodobé perspektivě, které se střídaly v režimu nějakého kyvadla,“ upozorňuje sociolog.

„A najednou by místo onoho kyvadla tady mohlo být cosi podobného asijským zvonkům: Uprostřed je kladívko a kolem mnoho různých tyček, které znějí různými tóny podle toho, jak vítr zafouká. To by bylo dost špatně čitelné,“ vykresluje názorně možnou proměnu naší politiky.

„Neříkám, že se tak nedá vládnout, pravděpodobně se tak vládnout dá. Ale my pořád nejsme v situaci dokončené transformace. Nikoliv ekonomiky, ale společnosti,“ uzavírá s tím, že taková změna by zjevně neusnadnila způsob vládnutí.