Státem spravované toky peněz jsou dlouhodobě neudržitelné, pokud se nic nezmění. I když Hindsl podotkl, že je to jako deja vu, jelikož na tuto skutečnost upozorňují déle, nepřipadají si v Národní rozpočtové radě zbytečně: „Smysl spatřujeme v tom, že na to chceme upozorňovat. Nechceme nikoho strašit, nikomu nic vyčítat. Pokud to ale bude pokračovat v tomto duchu, náš deficit se dostane za hranici dluhové brzdy, která je zákonem stanovena na 55 procent HDP,“ upřesnil, že za současných podmínek by se tak stalo v roce 2043.

Pochopitelně značně výchozí podmínky zhoršila epidemie. „A to natolik, že jsme na to museli zareagovat,“ zopakoval Hindsl.

„Není to však od vás tentokrát kudla do zad vzhledem ke koronavirové krizi?“ tázala se moderátorka Barbora Kroužková poukazující na fakt, že veřejný dluh k poměru HDP není úplně nejhorší v rámci EU, naopak patříme k těm, co mají dluh nejnižší.

„Máte pravdu, naše finance jsou opravdu dobré... my jsme ale dnes výrazně podpořili rozhodnutí, která byla,“ podotkl Hindsl, že v zásadě nemají nic proti tomu, aby se za této situace pumpovalo do ekonomiky. „Nicméně v tom dlouhodobějším horizontu jsme ale nemohli přehlédnout, že tato situace, která nastala, zatíží značně státní rozpočet,“ doplnil.

„My se snažíme situaci pomoct a je nám úplně jedno, kdo u té politiky je!“ odrážel Hindsl kritiku, že by schválně říkali jen nepříznivé zprávy.

„Snažíme se v naší projekci především vytipovat ty nejdůležitější faktory, což je demografický vývoj. Dnes máme kolem 2,4 milionu důchodců, v horizontu padesát let už ale důchodců bude o milion víc. Výrazně klesne počet těch, kteří na ně budou ‚pracovat‘. Naopak ke zlepšení dojde v roce 2058, demografická projekce má zkrátka své vlny,“ uvedl člen Národní rozpočtové rady.

Následně upřesnil, která generace takové hospodaření státu může nejvíce odnést. Podle Hindsla nehrozí, že by se někomu řeklo: „Vy důchod mít nebudete“. „Já myslím, že nějaký důchod vždy bude. Ale ten vrchol toho zvratu nastane zhruba v roce 2058, tudíž to postihne ty, kteří jsou narození v 80. a v 90. letech, těm, kterým je dnes 20 až 30 let,“ přiblížil, kdo na špatný stav veřejných financí doplatí podle krizového scénáře doplatí.

Kde by se mělo tedy probudit volání po změnách? Klíčová je podle Hindsla tzv. důchodová reforma: „Je potřeba ji přijmout v konsenzu politických elit, nesmí se prosazovat silou, jinak nastanou problémy. To je celý středobod a klíčová hranice toho, kde by se ekonomika mohla rozpočtově opravdu dostat do komplikací,“ varoval.

Nyní bude stát premiér Andrej Babiš (ANO) před rozhodnutím, do jaké míry bude spolu s ostatními lídry členských státuů EU vyjednávat s Evropskou komisí a s jakým mandátem jí dát pravomoc si za celou Unii půjčovat na kapitálových trzích. „Trochu si tu hrajeme na velké a na menší, my patříme k těm menším. Samozřejmě zde budou mít silnější slovo Francie a Německo. Budou si řešit především své problémy, naše dluhová pozice v tu chvíli pro ně bude na druhém místě,“ je přesvědčen Hindsl.

Přesto si myslí, že máme stále šanci vyjednat dobré podmínky před Evropskou komisí. „A mohlo by to pro nás být klíčové, protože Evropa je spojena, ať už si o ní myslíme, co chceme. Dluhová krize ji možná propojí ještě jiným způsobem než dosud, protože problém máme všichni společný,“ věří člen Národní rozpočtové rady.

Co se týká návrhu rozpočtu s rekordním schodkem 500 miliard, který míří do druhého čtení, je Hindsl velmi opatrný v predikci, zda jde o konečné číslo. „Nevíme, co se v ekonomice může ještě stát. Nejvíc se bojím průdkého nárůstu nezaměstnanosti,“ uvedl Hindsl, že klíčové tedy nyní je udržet hlavně zaměstnanost.