„Padouch, nebo hrdina?“ zeptal se hned úvodem moderátor historika Koury. „To je otázka na tělo hned na začátku. Musím zmínit, že je potřeba interpretovat jednotlivé historické postavy, a historie samozřejmě není černobílá. Odpovědět na tuto otázku je tak velice obtížné. Můžeme se bavit o kontroverzích i zásluhách,“ poznamenal Koura.

„Debata o pomníku v Bubenči se hovoří v intencích černá, nebo bílá, a to podle mého názoru překročilo určitou mez,“ dodal Koura. „Pochopil bych, kdyby socha byla vztyčena po roce 1945. Byla ale vztyčena v roce 1980,“ dodal pak také historik, že jde pak o zcela jiný kontext.

Video najdete ZDE.

„Když v průběhu revoluce sundá dav nějakou sochu, tak je to projev, který je třeba respektovat. Ale třicet let po revoluci je to projev nesamozřejmosti národa,“ míní Karous. A má památník uměleckou hodnotu? „Určitě nepatří k tomu nejlepšímu. Z uměleckého hlediska to pro mě není zajímavé, je to projev hodně unavené moderny,“ dodal.

Koura pak ještě o Koněvovi pohovořil z historického hlediska. „Můžeme se bavit o tom, jestli byl dobrý velitel, nebo nebyl dobrý velitel, můžeme se na to podívat z pohledu druhé světové války. Hodnotit, zda mohly být ztráty menší, nebo nemohly, mi přijde jako diskuse akademická. Rozhodně mu nelze upřít zásluhy při osvobozování východní Evropy, ale to neznamená, že se s ním nemohou pojit i kontroverze,“ dodal. Závěrem pak doplnil, že spojovat Koněva s intervencí v roce 1968 je nadnesené.