Na konci března letošního roku ministr obrany Lubomír Metnar spolu s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou zveřejnili část specifikací armádního „tendru století“ na dodávku více než 210 kusů bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard korun. Podle našich informací se však konalo jedno překvapení. "Někdo  záměrně jedním škrtnutím pera vyhodil z tendru bojové vozidlo pěchoty PUMA od německého konsorcia PSM, které suverénně vyhrálo vojskové zkoušky, zatímco ostatní skončili o letadlovou loď za vítězem, případně testy vůbec nedokončili,” uvedl náš zdroj z armádního prostředí. 

Ze specifikace zakázky totiž vyplývá, že jediným přípustným řešením jsou vozidla s takzvanou osádkovou věží. Ve zbrojním světě je tato varianta brána jako slepá či při nejmenším překonaná vývojová varianta. V roce 2016 armáda řadila osádkovou věž pouze k akceptovatelným řešením, a naopak preferovaná byla varianta bez osádky. Ta totiž poskytuje lepší ochranu posádky a snižuje hmotnost vozidla. A jak vidno, na úspěšnosti střelby to nijak neubírá, PUMA totiž při vojskových zkouškách v Libavé, která se konala minulý rok, trefila 37 ze 40 cílů, zatímco  druhé nejlepší vozidlo mělo při střeleckých zkouškách pouhých devatenáct zásahů ze čtyřiceti vypálených ran. Mimochodem  cestou bezosádkové věže se na v současnosti nejmodernější platformě Armata a Kurganěc dali i Rusové, před nimiž nás spojenci v NATO stále varují.

Na podmínky tendru se již začíná snášet ostrá kritika z řad politiků. Jako jeden z prvních vystoupil koaliční poslanec, člen výboru pro obranu a hrdina z několika vojenských misí,  Pavel Růžička (ANO), který podmínky tendru komentoval na svém twitteru, že je to v podstatě jako chtít kamion od Škodovky. 

Po sérii kritických článků v tisku, které se nad zvolenou variantou pozastavovaly, se ozval další člen Výboru pro obranu, a to opoziční Karel Krejza (ODS). Ten si postěžoval,  že poslanci neměli přístup do zadávací dokumentace a velmi se podivil nad výběrem varianty osádkové věže, přičemž v tomto duchu podal interpelaci na ministra obrany Metnara. 

Tématu se v  pondělí věnoval také server iDNES.cz, když  v obsáhlém článku připomněl, že právě Metnar byl šéfem bezpečnostní společnosti Vítkovice, jejíž vedení přešlo  před časem do Vojenského opravárenského podniku VOP, který by měl mít ze zakázky na BVP značný profit. Náhoda?

Odvolání na ministerstvo podal samozřejmě „vyřazený“ účastník tendru - německé konsorcium PSM, které si stěžuje, že jej specifikace bezosádkové věže z tendru  vylučuje.