Vyzpovídal k tomu dvě dcery politických vězňů. Jeden si odseděl sedm let a jeho dcera (představena jako J.M.), ročník 1945, to ještě pamatuje. Druhá, představená iniciálami L. K., je ročník 1970 a jejího otce propustili v roce 1960 po 11 letech.

Na první dotaz, proč si stále připomínat minulost, vysvětlila L.K., že nás může poučit i o současnosti. Dřívějšek je prý třeba ukazovat v souvislosti s dneškem, například to, že Hitler byl také zpočátku všem pro smích. „Každý by si občas měl položit otázku, zda i on nežije dobu, v níž nenápadně nazrává příchod neštěstí,“ varuje.

Jakou podobu toto neštěstí může mít? Třeba prezidenta Zemana. „Vnímají u nás vůbec lidé, že vede stát na východ k Putinovi, Číně? Nemůže to přinést časem katastrofu? Přitom nic takového při volbách neříkal. Otáčí kormidlem bez souhlasu voličů,“ upozorňuje. Právě Miloš Zeman je prý takový případ, který mnohým připadá spíše směšný než nebezpečný.

„Silných slov, netolerance a nenávisti přibývá, je to vidět na vyjadřování politiků, na spěšných a nepromyšlených reakcích ve sdělovacích prostředcích i v hovorech mezi lidmi,“ varuje dále. I nacisté a komunisté podle ní stavěli na tom, že vypustili démony a přiměli lidi, aby nejprve nenáviděli a poté už i udávali a ničili druhé.

Druhá dcera (J.M.) přitakala. Na základě dějin si prý můžeme uvědomit, co nám hrozí dnes. „Kdo znevažuje upozorňování na dřívější zlo, říká to i z pohodlí a neochoty vnímat propojenost minulosti, současnosti a budoucnosti,“ varuje.

ROZHOVOR S OBĚMA DCERAMI ZDE

Oslovená L.K. pak zpochybnila názor některých lidí, že „za komunistů bylo líp“. Nikdo prý nemůže říci, že bylo lépe všem, ale jen, že bylo lépe jemu. Sama si prý jako dítě v osmdesátých letech neuvědomovala, v čem žije, a režim jí jako dítěti vlastně nepřipadal zase tak špatný. „Avšak co léta padesátá, kdy komunisté kradli majetky, svobodu? Vymývali mozky? Zatýkali, týrali, vraždili, popravovali, věznili? Tyto činy jsou tím ‚bylo líp‘?“ ptá se.

Důvod, proč není komunistické zlo jednoznačně odsouzeno, je podle ní v tom, že dodnes žijí jeho aktéři, kteří už kvůli sobě budou zločiny režimu vždy relativizovat a zlehčovat. Co prý ale nechápe, proč tuto dobu hájí lidé, kteří nepatřili k nomenklatuře a dokonce třeba ani nebyli ve straně.

Redaktora pak zajímalo, co by jejich otcové, političtí vězni, řekli, kdyby viděli, jak čeští politici bagatelizují anexi Krymu Ruskem a celkově jsou servilní k Putinovi a kritizují EU, i když si neuvědomují, jak tím nahrávají Rusku.

L.K. přidala další věci, které by jejího otce nejspíše šokovaly, například slova prezidenta Zemana o tom, že se chce poučit v Číně, nebo jeho hloupý vtip o odstraňování politiků kalašnikovem. Její otec prý naštěstí zemřel v roce 2012 a nedožil se toho; už před smrtí si ale při sledování veřejného dění občas povzdechl, že to bylo všechno k ničemu.

„Můj děda legionář, který prošel za první světové války Rusko a Sibiř a znal ruské a komunistické metody, by nejspíš řekl: „Kam jednou ruská noha vkročí, už nechce odejít,“ přidala se druhá pamětnice J.M. Její otec se prý Ruska bál vždy a z toho, kam nás vede prezident Zeman, by bezesporu byl šokovaný.