Dozorová žalobkyně Jana Murínová v půlce září zamítla stížnosti pozůstalých a dalších osob vůči postupu vyšetřovatelů v případě masové vraždy, kterou 21. prosince 2023 spáchal David Kozák na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pozůstalí namítali, že například z obsahu vrahova dopisu a z dalších indicií lze dovodit, že se jedná o trestný čin terorismu. I to však Murínová v případě historicky největší masové střelby v moderních českých dějinách zamítla. 

Redaktor Ekonomického deníku Jan Hrbáček ve svém článku o rozhodnutí Murínové uvádí, že obsahuje hned několik vad. Usnesení o odložení věci se prý nepodařilo doručit všem poškozeným. Navíc se David Kozák, který kromě lidí na fakultě také chladnokrevně zastřelil svého otce a dále úplně cizího muže s jeho malým dítětem, kteří byli na procházce v lese, podle tvrzení uvedených v textu se skutečně svým činem mohl dopustit terorismu. Věc by pak vyšetřovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, do jehož kompetence takové trestné činy spadají, to se však nestalo. 

Jan Hrbáček ve věci oslovil několik expertů v oblasti práva, kteří si přáli zůstat v anonymitě. „Lze souhlasit s argumentací profesora Tomáše Gřivny (zmocněnec jednoho z poškozených – pozn. red.). Paragraf 311/2a přece zní: Kdo v tom základním úmyslu, kam patří i závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo – provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo… Co jiného by to mělo být?,“ uvedl jeden z odborníků na otázku, zda se skutečně nemohlo jednat o terorismus. 

Jak informuje Ekonomický deník, většina pozůstalých ve svých stížnostech poukazuje na to, že vyšetřovatel Šimon Kozák se nezabýval policejními postupy a jednotlivými zásahy policie, které mohly pachateli umožnit spáchat tyto ohavné činy. „V tomto je podle názorů právníků třeba s poškozenými souhlasit, protože podle paragrafu 89 odstavce 1 písmena f) trestního řádu je důležité ‚v trestním řízení v nezbytném rozsahu dokazovat i okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání‘. A role policie před samotným zásahem v předmětném spise analyzována a dokladována nebyla,“ uvádí Hrbáček.

Podle dotázaných právníků z tohoto procesního ustanovení jednoznačně vyplývá povinnost OČTR dokazovat, zda bylo možné pachateli zabránit v jeho činu. Konkrétně hovořili o okolnostech včasného zásahu FF UK, nebo o průzkum vrahova okolí, zda například existoval někdo, kdo by mohl jeho činům zabránit. 

Jeden z oslovených právníků uvedl, že ačkoli ustanovení o odložení věci (paragrafu 159 a) trestního řádu) ani obsah usnesení (ustanovení paragrafu 137 trestního řádu) neobsahují striktně povinnost uvádět a hodnotit v písemném vyhotovení okolnosti spáchání trestného činu jako u rozsudku soudu, vzhledem k tomu, že tato věc kvůli smrti útočníka do stadia soudního řízení dospět nemůže, „a s ohledem na její mimořádnou závažnost a dopad na veřejnost a poškozené, měla obě usnesení tyto náležitosti obsahovat, aby nevzbuzovala žádné pochybnosti“.

Zmocněnec poškozených, profesor Tomáš Gřivna, upozorňoval na to, že správnou trestní kvalifikací Kozákova řádění by měl být terorismus. Argumentoval například obsahem Kozákova dopisu, ve kterém stojí mimo jiné: „Upřímně řečeno bych rozstřílel kohokoliv, kdo by se mi v záhodnou chvíli připletl do cesty.“ V tomto vyjádření je patrná útočníkova pohnutka, tedy zajistit, aby bylo jeho útokem poškozeno co nejvíce osob, nehledě na to, o koho půjde. „Za předpokladu, že by byl pachatel tohoto útoku prověřován jako ‚pouhý masový vrah‘, jinými slovy, bude-li systém přehlížet zjevný terorismus jen proto, že nebyl explicitně politicky motivován, fakticky se tím vyprázdní ochrana společnosti proti terorismu, kterou právní řád bezpečnostním složkám svěřuje, a ztíží si tím možnost zabránit podobným činům do budoucnosti,“ upozorňuje Gřivna.

Výčet teroristických činů, které byly od roku 1989 spáchány na území Česka, podle Hrbáčka ukazuje na skutečnost, že klasifikace útoků jako teroristických není jednotná a nejednotný je i výklad paragrafu 311 trestního zákoníku, který na tyto činy pamatuje. 

„Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla, a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví. Odstavec 3: Odnětím svobody na dvanáct až dvacet let, popřípadě vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, b) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví nebo smrt.“

„Státní zástupkyně Jana Murínová však tomuto názoru oponuje, že lidé byli Kozákovými činy pouze traumatizováni, nikoliv zastrašeni,“ říká Hrbáček.

Zdroje:

https://ekonomickydenik.cz/vady-v-rozhodnuti-o-stiznostech-kvuli-vrahovi-z-fakulty-je-je-jich-hned-nekolik/