Od konce března do konce dubna začal většině ruských regionů nový život – vstoupila do něj omezení, kterými vláda a místní samosprávy reagovaly na hrozbu koronaviru. Mnoho malých a středních podniků, většina maloobchodních prodejců, vzdělávacích institucí a náboženských středisek byly dočasně uzavřeny nebo musely výrazně omezit svou činnost.

Desítky milionů Rusů teď dostaly nečekané prázdniny v režimu samoizolace. Jak se karanténa odrazila na ruské každodennosti, co si o tom Rusové myslí, a co říkají? O tom píše novinář Roman Kotov. Ke svému článku poslal ilustrační fotografii ze sovětského filmu Kin-Dza-Dza! režiséra Georgije Daněliji... a pro upřesnění napsal: „Náš život je jako ilustrace k antiutopickému filmu.“

Moskvané odjeli na „dači“

Tak například obyvatelé Moskvy se nyní mohou po městě pohybovat jen s digitálním povolením. Mnoho z nich metropoli opustilo – podle odhadů asi milion lidí – a povětšinou autem vyrazilo na své chaty kolem města nebo v jiných oblastech. Ta nejpřísnější opatření zavedla vedení Krasnodarského kraje, Nižněnovgorodské oblasti a Tatarstánu: opustit domov smíte jen s sms povolením nebo s platným QR kódem, který získáte přes vládní webové rozhraní, kde musíte uvést místo bydliště a účel cesty. Jsou zakázána všechna větší shromáždění včetně mítinků a protestních akcí, kterých bylo loni v létě a na podzim poměrně dost. Nepovolené vycházky hrozí pokutou. Tak to alespoň sepsali v opozičních novinách Novaja gazeta.

Fakticky jde o „nouzový stav“; nikdo ovšem stávající opatření takto nenazývá a zatím jim ani nebyl dán jasný právní status. Podle zákona o uvalení „nouzového stavu“ v Rusku se totiž předpokládá automatické odložení veškerých splátek, pozastavení plateb za komunální služby a kompenzace výdajů od státu. Jinými slovy, občané tento stav akceptují jen v případě, že vláda proplatí ztráty s ním související. Nic takového se ovšem zatím nestalo a nejspíš k tomu ani nedojde.

Největším výzvám čelí lidé, kteří pracují „bez papírů“ nebo OSVČ, kteří jsou závislí na krátkodobých zakázkách a nemají nárok vůbec na žádné kompenzace nebo plat v případě nucených prostojů. Náročnost situace prohlubuje také nedávný pád rublu, tedy snížení kupní síly ruské měny. Zároveň s tím nastal „útok na supermarkety“. V obavách z karantény lidé hromadně nakupují trvanlivé potraviny v obchodních sítích, což ovšem není ruská specialita. Třešničkou na dortu jsou pak výrazné zdražení citronů, zázvoru a jiných produktů posilujících imunitu a zvýšená poptávka po obličejových rouškách a lécích proti chřipce. Tak to teď v Rusku vypadá.

Potenciálně velmi vážným problémem je situace mnoha pracovních migrantů, „gastarbeiterů“, kteří v Rusku tradičně vykonávají různé manuální práce „načerno“ a velkou část vydělaných peněz posílají zpátky domů svým rodinám v zemích Střední Asie. Pokud přijdou o práci a o stabilní příjem, aniž by měli kvůli uzavření hranic možnost odjet zpět, mohou se snadno stát roznětkou pro výbuch pouliční kriminality v zemi. Zrovna v Moskvě však tato hrozba ještě není příliš aktuální, neboť velké části stavebních projektů se koronavirová omezení nijak nedotkla a běží dál. Nikdo ovšem zatím nepromluvil o tom, nakolik virus ohrožuje tyto dělníky, kteří často žijí na malých plochách ve velkých skupinách a v nuzných hygienických podmínkách, a zda mezi nimi mohou vzniknout nová ohniska šíření viru.