Hrušínský vzpomínal, jak křtil knihu Hovory s Pavlem Fischerem. Fischer v ní popisuje mimo jiné i zákulisí Pražského hradu v éře Havlova prezidentství a také zkušenosti z postu velvyslance ve Francii. A odpovídá na otázku, zda může prezident sjednocovat.

„Po 9 letech současné hradní reality jsem si uvědomil, jak zoufale nízko jsou nastaveny naše požadavky na kvalitu. Na poctivost, pravdu nebo morálku. Byl by obrovský pokrok, kdyby se příští prezident choval normálně, ale ani s tím bychom se asi neměli spokojit,“ prohlašuje herec, kterému senátorova kniha připomenula, že se blíží prezidentské volby.

Pokud jde o to, co Hrušínský považuje za normální, tak by prý prezident neměl na každém kroku porušovat ústavu a prezidentský slib, neměl by úmyslně rozdělovat společnost, lhát nebo se chovat nevychovaně.

„Nebude kolaborovat se státy, které Českou republiku označují za nepřítele, nebude zneužívat prezidentské milosti ke krytí usvědčených a právem odsouzených zlodějů, nebude se obklopovat neschopnými nebo všehoschopnými lidmi zcela nezpůsobilými vykonávat svěřené funkce… A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Zkrátka a dobře, skutečnost, že by se prezident měl chovat normálně, je jen základním předpokladem,“ vypočítával herec své podmínky normálnosti.

Podle principála je tedy asi čas na náročnost při výběru prezidenta. „Abychom před volbou příštího prezidenta nehledali jen dobrého politika, ale pokusili se mezi dobrými politiky najít dobrého člověka,“ vysvětlil svou myšlenku.

A začal vychvalovat Pavla Fischera, který už na prezidenta jednou neúspěšně kandidoval, jaké dával chytré odpovědi. „Je radost vidět v české politice člověka, jehož slova nejsou v rozporu s jeho činy. Člověka, který slušným způsobem otevřeně říká, co si myslí, a vlastně tak vrací slovům jejich původní význam. Je radost sledovat politika, který přes všechny svoje klady a zápory zůstal po celý život normálním a slušným člověkem,“ lebedil si. Zmínil také, že Fischer studoval Karlovu univerzitu a také École nationale d'administration ve Francii.