Hutka a Rakušanová debatovali o uprchlících: Na ubytovnách jsou problémy. Ti mladí muži jsou šíleně vystresovaní, že nedostanou azyl. Doma musí vracet dluhy

08.06.2018 20:40 | Zprávy

REPORTÁŽ Zpochybněním existence a nebezpečnosti no-go zón překvapila beseda o migraci a emigraci, která se uskutečnila v metodistické farnosti Maranatha v Plzni. Taková ghetta prý byla na Žižkově a jsou stále v Ústí. V Rotterdamu je náckovská ulice. Hovořilo se též o fašizaci naší společnosti, o tom, že neumíme přijímat cizince a splývat s nimi. Norsko bylo ukázáno v nejrůžovější barvě jako vzor ctnosti, demokracie a blahobytu. Vrcholem liberálního přístupu je vztah k masovému vrahovi Breivikovi, kdy se seveřané chlubí pro něj speciálně postaveným zařízením. A také věčné půtky se Švédskem, kdo je vlastně lepší, zda tito socialisté, nebo kapitalisté v Norsku. V západoevropských ghettech drží při sobě a nemůžeme se divit vystresovaným mladým mužům z černého kontinentu nebo z Blízkého východu, kteří jsou ze své cesty zadluženi a obávají se vrácení do země původu.

Hutka a Rakušanová debatovali o uprchlících: Na ubytovnách jsou problémy. Ti mladí muži jsou šíleně vystresovaní, že nedostanou azyl. Doma musí vracet dluhy
Foto: Václav Fiala
Popisek: Jaroslav Hutka.

Jako hosté se zúčastnili Lída Rakušanová, zpěvák Jaroslav Hutka a Češka, žijící dlouhodobě v Norsku, Běla Granm Jensen. Téměž dvouhodinové akce se zúčastnila padesátka lidí vesměs středního věku.

Organizátor Jaroslav Svejkovský z Paměti národa si hned na začátku nebral servítky a seznámil přítomné, komu pomohla migrantská krize a rétorika: „Pro fašisty, komunisty, tak i pro zemanovce, kterým to téma pomohlo vyhrát prezidentskou kampaň. Problém to musí být, když vyhrál volby na všech stupních i tam, kde bychom to vůbec nečekali. Vyhrál i v zemích, kde bychom čekali určitou dávky ochrany před tímto tématem, protože společnost se s tím vypořádává. Není to problém jen České republiky, ale celoevropský a je třeba se s ním nějak popasovat, pojmenovat jej a říci si, jestli se s tím problémem můžeme nějak vypořádat, pokud to nějaký problém je. Všichni pozvaní hosté byli emigranty, jsou symboly vystupování a boje proti totalitě a proti komunismu,“ ocenil přítomné.

A pokračoval: „Paní Jensen se snažila v Afghánistánu, v Bosně, kam se snažila vozit sanitky a pastelky, aby i v těchto hrozných zemích zažili něco dobrého. Jaroslav Hutka je také symbolem toho, co znamená boj proti komunismu. Byl donucen emigrovat. Venku si zachoval stejnou tvář, jakou má dnes, což není tak obvyklé. Zůstal nám symbolem naděje, kdy jsme se do roku 1989 nemohli vůbec vyjadřovat svobodně. Jeho písničky nám dodávaly naději. Zůstal pořád svůj, má názory, které nejsou spjaté s politickou elitou,“ uvedl dalšího přítomného. A nezapomněl ani na známou novinářku: „Lída Rakušanová je pro nás symbolem dobrých zpráv do roku 1989 a pravdy, které dále nosí po návratu do Československa a pak v České republice.“

Burani běloši

Rakušanová se hned ujala slova: „Uprchlickou krizi vnímám jako velký problém Evropy a vyspělejšího světa, protože se týká i Austrálie, Japonska, Spojených států. Toto století je ve znamení velkého přesunu obyvatelstva, který se ještě zhorší, až na nás dopadnou klimatické změny. Dopadnou na oblasti, které jsou hodně zalidněné. Bez jasných pravidel to nejde. Když se nepřipravíme, nebudeme se tomu vyhýbat, nezavážeme si oči a uši, tak se z toho nedostaneme,“ varovala přítomné.

Hutka ji doplnil slovy: „Je to krize bělošského myšlení, neschopnost přijmout svět, jaký je. My tady ve východní Evropě, když už jsme se stali mozkem proti imigraci, nejsme schopni akceptovat život na této zeměkouli. Že se lidé budou stěhovat, jako se vždycky stěhovali, to je normální. Teď se z toho stal politický problém jakéhosi superohrožení, do kterého se ještě matlá náboženství, ale to je taková naše buranská nepřipravenost přijmout, pomoci, poučit se z jiných kultur. V té izolaci, do které se čím dál více uzavíráme, i psychicky a politicky, budeme degenerovat.“

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Ing. Jaroslav Faltýnek byl položen dotaz

Děláte ve sněmovně vůbec něco?

Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Covid a propad porodnosti. Interpelovali i Fialu. Vážná čísla od matematika

14:39 Covid a propad porodnosti. Interpelovali i Fialu. Vážná čísla od matematika

Nad klesající porodností v souvislosti očkováním proti covidu se setkali doktor přírodních věd Tomáš…