Odpověď na danou otázku není v žádném případě jednoduchá. Jak se oba sexuologové, které ParlamentníListy.cz oslovily, vyjádřili, ženy se ve svých erotických preferencích řídí individuálně. Určité obecné spojitosti však v případě, kdy inklinují k odsouzeným, vysledovat lze. Sexuolog Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se pro ParlamentníListy.cz svěřil v obecné rovině, aniž by se chtěl vyjadřovat přímo k případu Jiřího Kajínka. Podle Weisse je pravděpodobné, že „alespoň určitá část těch žen (kterým imponují odsouzenci za vážné a často násilné činy) bude jistě trpět poruchou sexuální preference, která se nazývá hybristofilie“. „Někdy se tomu také říká ‚syndrom Bonnie a Clyda‘. Spočívá to v tom, že ženy zkrátka preferují vážné zločince,“ sdělil Weiss s tím, že takové ženy odsouzeným píší dopisy a některé se za ně eventuálně ve výkonu trestu i vdávají.

Existenci této poruchy ParlamentnímListům.cz kromě dostupných zdrojů na internetu potvrdila i sexuoložka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů. Problém ale zhodnotila i v širším měřítku. „V evoluční sexuologii se uvádí, že jedním z rozhodujících kritérií, podle kterého si ženy vybírají mužský protějšek, je společenský status,“ uvedla Janáčková. Ten je podle ní charakterizován nejen množstvím zdrojů a postavením ve společnosti, ale také tím, zda je muž např. mediálně známý. „Právě veřejná známost umožňuje ženám se vedle těchto mužů prezentovat a ukazovat, což jim poskytuje jistý druh zdánlivého pocitu výjimečnosti,“ uvedla s tím, že to může být i obecnou příčinou, proč některé ženy mají ve svém hledáčku mimo jiné i pachatele trestných činů a obzvláště ty mediálně známé.     

„Některým ženám mohou připadat atraktivní muži ‚mačové‘,“ dodal pro PL Weiss. „A obzvláště pak v plodné fázi menstruačního cyklu.“ Naopak v neplodné fázi menstruačního cyklu ženy podle Weisse potřebují něžné a pečující muže. „V plodné fázi ženy preferují muže, kteří jsou sexuálně agresivnější, naléhavější, a to právě proto, že lze předpokládat, že budou mít geny, díky nimž budou i jejich potenciální synové sexuálně naléhavější, a je tak i větší pravděpodobnost, že odevzdají genetickou informaci své matky dalším generacím,“ doplnil. Pohled na maskulinitu a feminitu se ale podle Janáčkové v průběhu let neustále proměňuje. Některé věci však zřejmě zůstávají. „Muž za hranicí zákona byl pro určitou skupinu žen atraktivní vždy. Není to tedy fenomén současné doby. Jen je díky optice masmédií více viditelný,“ sdělila Laura Janáčková.  

Jiří Kajínek po propuštění z věznice během projevu na kamery novinářů působil sebevědomým dojmem. Neméně sebevědomě působil i na fotografii během konverzace s jednou z výrazně mladších obdivovatelek, která zaujala i diskutéry na sociálních sítích. „Jak je známo z médií, Jiří Kajínek se v průběhu svého života, tedy i před uvězněním, těšil přízni většího počtu žen. Vždy to s ženami uměl. Tato schopnost je dána jeho osobnostními rysy i komunikačními dovednostmi, což se ani při dlouhodobém pobytu ve vězení nezapomíná,“ doplnila Janáčková.