Stonjeková se s moderátorkou pořadu pozdravila na úvod coby úplný začátečník v angličtině, a to v narážce na nedávný telefonát premiéra Petra Fialy a nově zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa: „Chtěla jsem si zkusit, jak si asi člověk s Fialovou angličtinou popovídal s rodilým mluvčím. Myslím, že jsem teď nebyla daleko od toho, jak to probíhalo,“ zasmála se komentátorka, že Fialova angličtina je na úrovni druhé třídy na základní škole.  

Její pozornosti neušly ani vtipy, kolující o českém premiérovi na internetu. „Viděla jsem krásný vtip, jak sedí Petr Fiala s telefonem u ucha a má tam bublinku u pusy, že Trumpa pozdravuje i Pekarová, Kolář, Pavel a Lipavský a říká: ‚Všichni ti tu, Donalde, moc fandili‘,“ zmínila v pořadu Podtrženo, sečteno pobaveně Stonjeková.

V souvislosti s výročím 17. listopadu 1989 přidala Stonjeková komentář k výroku Václava Klause na VŠE, že „vracíme se zpět a máme blíž k 50. létům než k roku 1989“. „Je to trochu síla, ale všichni chápeme, jak to Václav Klaus myslel. Teď možná existuje nějaká naděje se zvolením Donalda Trumpa ve Spojených státech amerických a s jeho záměrem omezit věci, které nás ideologicky vracejí do 50. let a svazují nás,“ podotkla.

„Otázka je, jestli jsme od těch novodobých kádrováků, novodobých svazáků opravdu zažili to nejhorší, nebo jestli ten kulminační bod máme teprve před sebou a může být hůř. Oni žijí jenom tím, že tu budou provádět nějaké socialistické experimenty a snažit se vytvářet ideální společnost. Tyto pokusy nikdy dobře nekončí a Václava Klaus je schopný tyto věci celkem spolehlivě vidět,“ řekla Stonjeková.

Klaus také řekl, že náš politický systém je karikaturou na parlamentní demokracii. A do jisté míry má podle Stonjekové pravdu. „Je to hlavně karikatura na demokracii jako takovou. Demokracie je vláda občanů, prostřednictvím jimi volených zástupců. Když vezmeme tuto teorii za bernou minci, mají občané opravdu pocit že ty, kteří jim vládnou, mohou vyměnit? Mají občané skutečně tyto karty v rukou?“ poznamenala komentátorka. Podle ní chybí i svoboda slova, lidé si nemohou říkat, co chtějí, aniž by jim hrozilo popotahování po soudech nebo by jim hrozil vyhazov z práce.

Druhou rovinou je Evropská unie; ani zde dle Stonjekové neexistuje žádná v pravém slova smyslu demokracie. „Je to vše jen o nevolené bruselské demokracii, která je někde v pozadí. Ty procesy jsou pro běžného smrtelníka těžko nahlédnutelné a s demokracii mají společného jen velmi málo,“ poukázala. „Když voliči v evropských volbách vyslali jasný signál, že si nepřejí Green Deal, co udělala Ursula von den Leyen? Řekla, že se jede dál a že neuhnou ani o píď,“ zmínila Stonjeková.