Cíle, kterých chtějí dosáhnout, jsou však podle Bašty diametrálně odlišné.

„Ono jedno procento nejbohatších obyvatel zeměkoule touží být ještě bohatší a momentálně nejsnazší cesta, jak toho dosáhnout, je zchudnutí většin,“ všímá si. Ekonomové tomuto procesu říkají dobývání renty.

„Idealistická mládež chce zachránit zemi a svoji budoucnost, takže přichází s programovým uskrovňováním se. Zatím jen teoreticky. Netuší, že ti jejich loutkovodiči začínají uvažovat o starém osvědčeném receptu na všechny stávající i hrozící neduhy globalizace, tedy o válce,“ varuje Bašta.

Dodává, že válkou, která by probíhala uvnitř západní civilizace, a nejen na jejích periferiích jako doposud, nastal obtížný logistický problém – chybí pro ni motivace a nejsou lidi. „Dnes splňuje kritéria pro službu ve zbrani pouze 4-8 % mužské populace. Jak ukazují občasné průzkumy veřejného mínění, většinově chybí jakákoliv motivace válčit,“ zmiňuje.

V takovém případě prý plánovači budoucích konfliktů začínali od nuly. „Nejprve bylo třeba vytvořit obraz nepřítele. Volba samozřejmě padla nejprve na Ruskou federaci, která tuto propagandistickou roli v očích Západu plní od roku 2008 po konfliktu v Gruzii. Čerstvě k ní přibyla Čína. Pak následovala druhá, rozhodující fáze, v níž se vyvolává nenávist vůči znovu objevenému nepříteli. V ní se pracuje s vhodně vybranými historickými epizodami,“ podotýká Bašta.

Zkušenosti z konfliktů na Kavkaze a na Balkáně podle Bašty ukázaly, že v historickém podvědomí tamních populací zůstala traumata z 2. světové války stále živá a přes odstup dvou generací to vyvolalo novou vlnu občanských válek na počátku devadesátých let.

„Nenávist se samozřejmě musí vyvolat na obou stranách budoucího konfliktu. K tomu reminiscence na období 1939-1945 posloužily více než spolehlivě, protože Rusové jsou na jakékoliv zpochybňování role Sovětského svazu ve válce, kterou nazývají Vlasteneckou, více než citliví. Adorace a faktická rehabilitace bývalých sovětských občanů, kteří vstoupili do jednotek SS nejprve v Pobaltí a pak na Ukrajině, uvnitř Ruska velmi posílilo nacionalistické jestřáby,“ vysvětluje bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině.

„Vyložili si to jediným možným způsobem – dnes je Rusko nepřítelem Západu, takže západní propagandisté se nějak musejí vyrovnat s historickým faktem, že Sovětský svaz byl před 75 lety jeho nejvýznamnějším spojencem v boji proti nacismu a měl rozhodující podíl na konečném vítězství,“ uzavírá Bašta svůj komentář.