Černý prováděl třicet hloubkových rozhovorů s jezídy v uprchlických táborech i mimo ně v severním Iráku. Tyto rozhovory tvořily základ březnového výzkumu, jehož analýzu sociolog právě dokončil.

Z výsledků analýzy prý vyplývá, že to nevypadá, že by migrace do Evropy měla polevovat.

Jezídi jsou náboženská menšina, která žije primárně na území severního Iráku. Vychází ze starověkých íránských kořenů, je silně inspirována mystickým islámem, obsahuje i prvky judaismu, křesťanství a dalších náboženství.

Celé video je ZDE

Část jezídů se cítí být součástí kurdského etnika, ale panuje mezi nimi obrovská frustrace namířená směrem ke kurdské regionální vládě. Stěžují si na zradu, ke které došlo v roce 2014. Tehdy kurdské ozbrojené síly slibovaly jezídským vesnicím zejména v Sindžáru do poslední chvíle, že je ochrání před Islámským státem. Uprchlíci jsou, slušně řečeno, velice naštvaní na kurdskou regionální vládu. Dávají jí za vinu, že je neochránila před Islámským státem, jak několik měsíců před tím slibovala. Jsou svědectví, že v některých jednotlivých případech dokonce kurdská pešmerga vracela jezídy z checkpointů vlastně do rukou Islámského státu.

Rozdělování humanitární pomoci provází korupce

Uprchlíci si stěžují také na obrovskou korupci, která je spojená s rozdělováním humanitární pomoci. Na rozkrádání humanitární pomoci se podle jezídů podílí vedení Kurdské demokratické strany.

Část jezídů sice v řadách kurdské pešmergy bojuje, ale stěžuje si na diskriminaci. Jezídi jsou jediní, kteří nedostávají žádný žold, dostávají nejhorší zbraně.

Německo je jejich druhá vlast

Jezídi v Německu už vidí svoji druhou vlast, a tak se rozhodují mezi odchodem do Německa, nebo jestli zůstanou na území iráckého Kurdistánu, kde je jejich pozice prekérní, nebo jestli se budou vracet zpátky do Sindžáru. Tam se nyní vracejí jen jednotlivci. Důvodů je řada. Například ten, že Sindžár byl diskriminován už před útokem Islámského státu. Byly tam vesnice, kde nebyla voda, nebyla kanalizace, nebyla zavedena elektřina. Do dneška tak tam jsou města a vesnice, které nemají žádnou infrastrukturu. A to málo, co tam bylo, bylo teď zničeno během bojů.

V Iráku už nevidí svou budoucnost

Často jsou vedle sebe vesnice jezídské a arabské nebo kurdské. A jezídští uprchlíci často upozorňují na to, že minimálně menší část jejich arabských sousedů se nějakým způsobem přidala k Islámskému státu. Že se například přidali k jednotkám IS a pak vyrabovali jezídům jejich vesnice. A poskytovali informace IS, kdo jsou a kdo nejsou jezídé.

Jezídi chtějí odejít na Západ, ne proto, že je bohatý, ale že tam funguje právní stát. V Iráku už nevidí svou budoucnost. Neví, komu mají důvěřovat. Očekávají příchod pozemních jednotek OSN, EU nebo USA, které by oddělovaly jezídské a arabské vesnice. To by byla jedna z podmínek toho, že by nemířili do Evropy.

Vraždy ze cti jsou součástí jejich kultury

Silná diaspora jezídů v Německu se zformovala už v 90. letech. V různých městech západního Německa žije 60 až 80 tisíc jezídů. S jejich integrací problémy nejsou, až na pár jednotlivců. Jde o vraždy ze cti, ty jsou součástí blízkovýchodní kultury. Od 90. let došlo na území Německa mezi jezídy ke třem až čtyřem vraždám ze cti. Ve všech případech se jednalo o vraždy žen, protože se rozhodly uzavřít sňatek s někým, kdo je mimo jezídskou komunitu.

Černý se domnívá, že většina jezídů, pokud by měla tu možnost, by nyní odešla do Evropy. V Iráku je zhruba 550 tisíc jezídů. Z nich asi 400 tisíc jsou uprchlíci.