Italové jasně říkají, že pokud nevezmeme ani migranta, nebude evropský rozpočet. Benešík ale poukazuje na to, že evropský rozpočet není rozhodně podmíněn přijímáním, ať už povinným, či nepovinným, migrantů. „Je pravda, že ta země ho může zablokovat. Je třeba jim ale vysvětlit, že žádného nepřijme. Od začátku říkáme, že přerozdělování migrantů a šíbování s lidmi po Evropě je systém, který nefunguje,“ uvedl Benešík, podle kterého s tím má Česká republika své vlastní zkušenosti.

Nutit někoho, aby se alespoň naoko odstěhoval do nějaké země, jako je Česká republika, aby byla posouzena jeho žádost o azyl a potom se zjistilo, že například v 97 procentech případů člověk podmínky nesplňuje, a složitě jej stěhovat zpět, je velký nesmysl, říká Benešík. „Myslím, že Italové jsou něco takového schopni pochopit,“ věří předseda výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny.

Poukázal také na to, že Itálii jsme už v minulosti několikrát pomoc přímo v Itálii nabízeli. „Nabízeli jsme před dvěma třemi lety zařízení i personál, dokonce i finance,“ řekl Benešík s tím, že tuto nabídku Itálie tehdy odmítla. Dnes je Itálie možná v jiné situaci a je podle Benešíka velmi pravděpodobné, že takovou pomoc již přijme. „Považuji za velmi korektní, když naši experti a naše zařízení to vyřídí přímo v Itálii,“ zopakoval Benešík.

Problém na italské straně vidí prý spíše v tom, že italští politici si řeší své vnitrostátní problémy a rivalitu prostřednictvím tohoto evropského tématu. „Dvě koaliční strany tam soupeří o preference. Jedna byla velmi striktně protimigrační a druhá byla méně, a když zjistila, co přináší body, tak začala být také více protimigrační. Je to skutečně do velké míry v Itálii záležitost vnitropolitická,“ je přesvědčen Benešík.

Přerozdělování v současné době požaduje prý víceméně jenom Itálie. „Je úspěch, že jsme dokázali přesvědčit i německé partnery, že to přerozdělování nemá smysl a nemůže fungovat. Nezbývá už nic jiného, než přesvědčit i italské kolegy. Jsem bytostně přesvědčen o tom, že to bude efektivnější,“ řekl s tím, že Ministerstvo vnitra je schopné v rozumném časovém horizontu připravit až desítky úředníků, kteří budou příslušně vybaveni.

Návratová politika sama o sobě podle Benešíka nefunguje zrovna tak, jak by měla. Právě i z toho důvodu, pokud by Česká republika pomáhala přímo, by odbourala velkou část problému. „Když bychom lidi přiváděli složitě, tak bychom řešili, kam je vlastně navrátit. Bohužel Evropa je velmi velká a některé státy jsou velmi benevolentní, a tím pádem velká část lidí, kteří takto přijdou dovnitř Evropy, se ztratí,“ řekl Benešík a doplnil, že je pak velký problém je dohledat a vrátit.

„Pokud zkrátka tito lidé zůstanou tam, kde vstoupili do Evropy, například do Itálie, bude jejich případ posouzen přímo tam, a pokud nesplní podmínky pro mezinárodní právní ochranu, budou odsunuti tam, odkud přišli,“ sdělil a dodal, že systém v této oblasti návratu nefunguje tak, jak by měl. „Je třeba proto posílit ještě návratovou politiku a tvrdě vyjednávat se zeměmi, aby si své občany braly opět zpět,“ uzavřel s tím, že je velmi podstatné, aby v tomto byla Evropa konečně jednotná, a tím pádem silná.