Hned v úvodu pořadu Romancov konstatoval, že se sám na Německo nespecializuje, ale jeho kolegové, kteří tak činí, nepochybují o tom, že Angela Merkelová v německých volbách zvítězí. Romancov prý nemá důvod jim nevěřit. A to i navzdory tomu, že se ze zemí okolo Německa ozývá kritika Merkelové za to, jakým způsobem se rozhodla řešit uprchlickou krizi.

„Německo ani Evropa na to nebyly připraveny. Kancléřka se to rozhodla řešit určitým způsobem. Kritiku si vysloužila především mimo Německo. Ale zatím se ukazuje, že to Německo zvládá, a podle mého názoru to bude zvládat i nadále,“ vyjádřil se politický geograf. 

Ekonomicky prý Německo migrační krizi zvládá, ale není to jen o penězích. „Bylo naivní si myslet, že by se to nestalo, ale teď se v médiích objevují hodně viditelné trestné činy, s čímž se bude muset Německo do budoucna vypořádat,“ dodal host.

Síla německé kancléřky spočívá v tom, že dokáže hledat politické kompromisy a vše důkladně rozmýšlí, čímž se podle Romancova Merkelová liší od tureckého prezidenta Recepa Erdogana nebo ruského prezidenta Vladimira Putina, kteří neváhají využít impulzivních akcí. Merkelová postupuje klidně, zemi stabilizovala a úspěšně vede. Na tomto vedení se podílí i německá sociální demokracie a Romacov se domnívá, že kdyby německé volby vyhrál sociální demokrat Martin Schulz, politicky se toho v zemi mnoho nezmění.

To však nahrává krajním stranám, jako je Alternativa pro Německo. AfD je silná především v bývalé komunistické části Německa. Tak či tak bychom si prý měli uvědomit, že Německo se po dvou světových válkách zřeklo vojenského dupotu holínek a podvázalo svou vlastní moc. „Německo se rozhodlo podvázat svůj mocenský potenciál třeba tím, že nemá jaderné zbraně, přestože nikdo nepochybuje o tom, že by je mohlo mít,“ připomněl politický geograf.

Merkelová by se prý za jiných okolností snažila i o co nejlepší vztahy s ruským prezidentem Putinem, ale Putin podle Romancova kancléřce ukázal, že o skvělé vztahy nestojí. „Kdyby se Vladimir Putin náhle nesplašil v otázce Ukrajiny a Krymu tak, jak se splašil, tak by kancléřka dělala všechno pro to, aby vztahy Německa s Ruskem byly co nejlepší,“ poznamenal Romancov. To, co Putin předvedl, však Merkelovou přesvědčilo, že je třeba se mít před jeho politikou na pozoru.

USA, Rusko a Čínu by nebral vážně jen blázen

Ve druhé polovině rozhovoru se Romancov věnoval jednáním na půdě OSN.

„Pokud by někdo nebral slova amerického, čínského nebo ruského prezidenta vážně, je to blázen, protože u těchto prezidentů nikdo nepochybuje o tom, že mají moc svá slova převést v činy,“ podotkl Romancov. Když slyšel Donalda Trumpa na půdě OSN, měl z jeho projevu smíšené pocity. První polovinu projevu ocenil, ale když se Trump dostal do poloviny druhé, Romancov si vzpomněl na projevy někdejšího libyjského vůdce Kaddáfího, které se k americkému prezidentovi jaksi nehodí.

A proč Trump opakovaně kritizuje Írán, zeptala se Tvarůžková. „Američané byli velmi dotčeni tím, co se v Íránu stalo v roce 1979, resp. 1980. Američané to berou jako velkou urážku. Je to podobné jako s Čínou, kde spory musel urovnat až Henry Kissinger. S Íránem se to ale nepodařilo. Trump si ale musí uvědomit, že ve světě potřebuje spojence,“ popsal situaci.

Do roku 1978 v zemi vládl šáh Muhammad Rezá Pahlaví, který se orientoval na USA, ale v roce 1979 došlo k islámské revoluci, po které se země začala okamžitě orientovat na Sovětský svaz. S USA se Írán dostal takřka okamžitě do sporů.

Nakonec se Romancov vyjádřil k Trumpově tezi, že USA nikomu nehodlají vnucovat svůj způsob života. „Spojené státy se snažily, z mého pohledu bohužel neúspěšně, hodnoty, na kterých stojí i naše společnost, exportovat do světa. Jestliže se to teď nebude dít, tak budiž, ale rozhodně nebudeme žít ve světě, který by byl bezpečnější, klidnější a spravedlivější,“ uzavřel své vystoupení Romancov.