V souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem jsou předmětem diskusí také média a informování o této válce. Český rozhlas zorganizoval konferenci Ukrajina a média, které se účastnila také novinářka Procházková.

Ta v pořadu Interview ČT24 hovořila o tom, jak si podle ní vedou světová média při informování o válečném konfliktu na Ukrajině. „Myslím, že to máme těžké, tím bych začala alibisticky. Já bych dokonce česká média zařadila do těch světových, protože přece jen ta ukrajinská a ruská jsou v diametrálně jiném postavení než my. Světová média včetně českých to mají těžké, protože my sice můžeme docela svobodně pracovat na té ukrajinské straně zákopu, jezdíme tam, jezdí tam vaši kolegové z České televize, jsou tam desítky, stovky novinářů z celého světa, ale nemáme vůbec žádný přístup na tu druhou stranu zákopu,“ uvedla.

Také na ukrajinské straně to je od zahájení protiofenzivy mnohem složitější. „Dostat se na frontovou linii nebo do její blízkosti. Ukrajinci si kontrolují, kdo se jim tam pohybuje, co natáčíte, aby se to neobjevilo příliš brzy na sítích a aby ty informace, které oni chtějí zveřejnit, nebyly zveřejněny dříve a aby byly zveřejněny jen ty, které chtějí,“ dodala Procházková s tím, že i to je součást válečné propagandy.

„U ruské strany to vypadá bez šancí cokoliv zjistit, protože ruská strana změnila ten režim získávání víz pro novináře, teď vás musí někdo nejdřív pozvat, dřív stačil dopis šéfredaktora. A ukažte mi někoho v Rusku, kdo pozve mě, abych já jela psát nějaké reportáže, za které on potom, až já se vrátím do České republiky, bude postižen. Takže krásná pojistka proti tomu, aby někdo někoho pozval,“ uvedla novinářka Deníku N, že cesta do Ruska je pro novináře téměř vyloučena.

„Samozřejmě že je tam mnoho akreditovaných novinářů delší dobu, ale že by informovali o tom, co se děje na okupované části Donbasu nebo v chersonské oblasti nebo na Krymu, tak to určitě ne. Jsou tam pořádány organizované zájezdy, vídám tam často čínské kolegy a ty výstupy jsou, skoro jako kdyby je zpracovávala prezidentská kancelář Kremlu,“ dodala Procházková.

Média jsou mnohdy důležitější než zbraně, uvedl na dnešní konferenci kyjevský starosta Vitalij Kličko.

Procházková souhlasí, že média jsou zásadním prvkem válečného konfliktu. „Jsou obrovským prvkem toho konfliktu, ale řekla bych, že je to spíše minus, protože vidím, jak ruská média a občas i ukrajinská se vlastně stávají právě příliš součástí toho konfliktu, nemají vůbec žádný odstup a ten vliv na veřejné mínění, když je ta doba turbulentní a emoce rozbouřené, tak to psané slovo někdy skutečně může zapůsobit jako zbraň,“ pokračovala novinářka.

I ukrajinská média musíme podle Procházkové pečlivě číst. „Oni jsou novináři, ale jsou také občané země, která byla napadena, jsou to vlastenci a i oni chtějí, aby Ukrajina vyhrála, ta emoce je tam mnohonásobně větší než v našem případě,“ upozornila, že v takovém případě si ukrajinští novináři těžko zachovají odstup.

Číst válečné zpravodajství je tak podle Procházkové čím dál těžší: „Těch informačních zdrojů je teď tak strašně moc, trávíte s tím mnoho času a často se nedoberete jednoznačného výsledku,“ poukázala, že i renomované agentury nebo BBC či Guardian za každou třetí zprávou z Ukrajiny píší, že informaci nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Dnes byly napadané hackerským útokem některé weby Českého rozhlasu, podle něj patrně souvisely s výše zmíněnou dnešní konferencí. Podle Procházkové jde zřejmě o ruskou akci. „Člověk se brání tomu, aby ve všem viděl prsty Ruska, ale tady bych řekla, že se to nabízí. Ostatně ruští hackeři, kteří jsou ve službách Kremlu, jsou velmi šikovní, nejlepší na světě, takže myslím si, že ano... Je to jedna z variant,“ pokývala hlavou redaktorka Petra Procházková.