„Nyní si pravděpodobně uvědomujeme, že musíme překročit všechny tyto červené čáry a pak začít vytlačovat Rusko z Ukrajiny,“ řekl Karis listu Kyiv Independent v exkluzivním rozhovoru.

Podle Karise musejí země NATO udělat více pro svou obranu, Kyjevu musí být dovoleno odpalovat západní rakety bez jakýchkoli omezení, zatímco míru s Ruskem lze dosáhnout pouze za ukrajinských podmínek.

„Jsme ve velmi jednoduché pozici, měli bychom zrušit omezení na používání zbraní, které Ukrajina dostává ze západního světa, abychom mohli zacílit tyto drony tam, kde začínají (na ruském území). Když se to stane, drony nikdy nedosáhnou Ukrajiny, Lotyšska ani žádné jiné země,“ zdůraznil prezident. „Chceme porazit Rusko, to je jisté,“ doplnil.

Hlava státu naznačila, že Estonsko na příští rok vydá na obranu 3 procenta. A jeho dalším úkolem je přesvědčit ostatní státy NATO, aby vydávaly tolikrát probíraná 2 procenta.

„Naši západní spojenci, kteří jsou mnohem dál od ruských hranic, začali chápat, co tato válka na Ukrajině znamená nejen pro Ukrajinu, ale i pro ně. Nejen my jsme vedle Ruska; jde o Evropu a země NATO. Myslím, že naši partneři si to uvědomili. A začali asistovat a pomáhat Ukrajině a také myslet na vlastní obranu,“ pokračoval estonský prezident.

Rusku se musí dostat poučení, že vpád na Ukrajinu se Ruské federaci v žádném případě nevyplatil a Rusové za tuto svou akci byli nuceni zaplatit vysokou cenu.

A navrch přidal jedno varování.  

„Ruská rozvědka je všude. A její propaganda je všude, nejen v Estonsku, ale po celém světě. Vidíte, dokonce i ve Spojených státech zasahují do voleb, nejen v Evropě. Takže na to musíme být připraveni. Nyní také existují dezinformace, které šíří Rusko, kybernetické útoky, a tak dále. Takže to není otázka Estonska. Je všude a my se na to musíme připravit. Na kybernetické útoky jsme byli připravováni poměrně dlouho, protože začaly v roce 2007. Začínáme také přesvědčovat západní strany, že jde o velmi důležité téma,“ upozornila estonská hlava státu s tím, že i ruské tajné služby se učí, působí i na vysokých školách a partneři Ukrajiny nesmějí zaspat.

Mezitím ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu říká, že přísun západní pomoci je příliš pomalý. V rozhovoru pro CNN 13. září uvedl, že Ukrajina „potřebuje 14 brigád, aby byla připravena“ na blíže nespecifikovaný požadavek a že Ukrajina nebyla schopna vybavit „ani čtyři“ z těchto brigád pomalu přicházející západní pomocí. Ukrajina má prý dostatek mužů, které cvičí, ale nemá pro ně dost vybavení.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) k tomu doplnil, že Ukrajina postupně navyšuje domácí výrobu 155mm granátů, ale tuto produkci Ukrajina vybudovala prakticky od nuly. Zelenskyj uvedl, že poměr ruské a ukrajinské dělostřelecké munice byl 12 ku 1 ve prospěch ruských sil před invazí do Kurské oblasti.

Rusko souběžně pokračuje v budování své dlouhodobé vojenské kapacity postupným zvyšováním velikosti svých ozbrojených sil. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 16. září dekret, kterým se stanoví stav personálu ruských ozbrojených sil na 1,5 milionu bojového personálu. ISW upozornil, že to znamená nárůst o 180 000 osob oproti poslednímu výnosu o zvýšení personální úrovně ruských ozbrojených sil, který Putin podepsal v prosinci 2023. Dekret z prosince 2023 zvýšil stav bojového personálu o 170 000 ve srovnání se srpnem 2022, což znamená, že cílový stav personálu ruské armády se od roku 2022 rozšířil o přibližně 350 000 bojového personálu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v pondělí řekl, že ačkoli rozhodnutí povolit Kyjevu zahájit dálkové údery na ruské území závisí na jednotlivých spojencích, přízrak vítězství Kremlu na Ukrajině tato rizika výrazně převáží.

V rozhovoru pro britský server LBC odcházející generální tajemník diplomaticky prohlásil, že „tato rozhodnutí činí jednotliví spojenci“.

„Ve válce neexistují žádné bezrizikové možnosti. Ale i nadále věřím, že největším rizikem pro nás bude, pokud (ruský vůdce) Putin vyhraje na Ukrajině,“ řekl Stoltenberg.