„Vždycky mi vadilo, že si chlapi v hospodách po použití pisoáru většinou nemyjí ruce," začíná kritika Ladislava Jakla. Pokračuje přes jeho průzkum, kdy zjistil, že jen 14 procent mužů si po záchodě umyje ruce, a končí u vážnějšího tématu, ke kterému tento „pisoár" má pouze pomalu dovést čtenáře.

EU je prolezlá nařizovaným dobrem

„Jo, vadí mi to, ale v životě by mě nenapadlo vyhlašovat přepisy, které by správné mytí rukou upravovaly. Jenže žijeme ve světě, kde se tvůrci dobra nezastaví ani před záchodem. A to vůbec nemám na mysli jen nařizovaným dobrem prolezlou Evropskou unii," trefuje se opět do Evropské unie a jejích vyhlášek.

Pak ale pokračuje až k Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). „V jedné významné světové finanční instituci (není to ta, jejíž šéf je zrovna popotahován za příliš aktivní navazování družby s hotelovými uklizečkami?) byly v minulých dnech skutečně rozvěšeny na záchodech návody, jak si po čurání umýt ruce."

Související: Kalousek drží palce Straussi-Kahnovi: Je to neuvěřitelné

Podle Jakla jsme čím dál více obklopeni nařízeními a zákony. Přitom jsou prý často zbytečné a za příklad dává právě cedule u pisoárů. „Vítězí kolem nás typ lidí, kteří jsou přesvědčeni, že dobro vzniká tím, že se vtělí do nějakého návodu, předpisu, nařízení či zákona."

Jaklovi vadí, že vznikají taková nařízení, existují lidé na psaní těchto vyhlášek, ale nikdo neřeší jádro problému. „Spokojili se jen s návodem činnosti po úkonu. A co úkon sám? Ten má být ponechán bezradnému chaosu? Myslím, že takhle to dlouho nevydrží," uzavírá zklamaně.

Čtěte více:

Jakl: Zrušme letní čas!

Jakl před kamerami v ČT: Václav Klaus není Pán Bůh

Jakl: Nevím, co si o kauze Škárka myslí prezident. Nejsem telepat