Parlamentní volby v Gruzii vyhrála při velmi vysoké volební účasti, která byla přes 60 procent, zcela jednoznačně gruzínská vládní strana Gruzínský sen se ziskem téměř 54 procent hlasů. Poražená opozice ale ihned po vyhlášení výsledků oznámila, že volby nebyly regulérní, vyzvala lidi k masovým protestům a požaduje opakování voleb.

Strejček přitom v komentáři pro Institut Václava Klause vysvětluje, že Gruzínský sen je už zavedenou stranou, která je mezi voliči očividně oblíbená. „Gruzínský sen není žádnou zbrusu novou politickou stranou. V gruzínské politice působí od roku 2012, gruzínským voličům nabízí svébytnou politiku, která našla podporu zejména mezi voliči mimo Tbilisi. To se těmto ‚městským liberálům‘ nelíbí, ale zejména se to nelíbí evropským institucím. Ty se dlouhodobě do vnitřních věcí Gruzie míchají,“ všímá si Strejček.

Evropské instituce mimo jiné tvrdí, že „Gruzínský sen schvaluje legislativu podle ruského střihu“, „agresivně útočí a potlačuje občanskou společnost“, „podle Rusů okopíroval zákon o cizím vlivu“, „nedbá o práva menšin“ a „omezuje práva LGBTQ+“.

Mimo jiné i proto bylo klíčovým tématem parlamentních voleb pokračování, či nepokračování přístupových rozhovorů mezi Gruzií a Evropskou unií. „Gruzínský volič si vybral a na základě volebních výsledků bezprostředně po volbách Gruzínský sen ohlásil přerušení přístupových jednání s EU do roku 2028,“ tvrdí Strejček.