Janda v úvodu článku chválí koordinované vyhoštění 140 ruských diplomatů, míní však, že praktický dopad těchto opatření na ruskou špionážní síť je nedostatečný. Opatření je podle něj nedostatečné především v kontextu ruských akcí na Ukrajině, kde jak Janda říká, zemřelo od roku 2014 při obraně vlasti na 10 tisíc ukrajinců, nebo kvůli válce v Sýrii. Tam podle Jandy Rusové „organizují masová zvěrstva“. Dále zmiňuje narůstající nebezpečí ruských dezinformačních a hackerských kampaní.

Pokus o otravu Skripala, připisovaný Rusku, označuje Janda za „první použití chemické zbraně na území členského státu NATO“ a aktuální atmosféru lapidárně označuje jako „druhou Studenou válku“. Podle Jandy Rusové neustále stupňují svou agresi, a to díky nedostatečně silné reakci západu. Janda odmítá politiku appeasementu a navrhuje pět kroků, které mají pomoci udržet Putina na uzdě.

„Každý západní parlament by měl vytvořit vlastní vyšetřovací výbor, který by mapoval činnost zahraničních rozvědek, dezinformační kampaně, případnou kooptaci domácích politiků pro tyto účely a také využívání lokálních extremistických hnutí,“ navrhuje Janda. Kritizuje také špinavé ruské peníze v Evropě. „Zatímco Američané zasáhli Kreml svými tvrdými sankcemi, Londýn, Curych nebo Berlín jsou sídly ruských oligarchů a jejich rodin,“ míní Janda. Podle jeho názory by Evropa měla vůči oligarchům přitvrdit.

Dále navrhuje zastavit výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který by dopravoval ruský plyn do zemí EU. Podle Jandy Rusko peníze z exportu nerostných surovin využívá na ovlivňování evropské politiky. Varuje také před tím, že projekt Nord Stream 2 pouze zvýší závislost Německa na ruské energii a umožní Kremlu pokračovat v tzv. „schröderizaci“ německé politiky. „Pokud bude Nord Stream 2 postaven, stane se nástrojem financování pro Putinovu elitu na roky dopředu,“ míní Janda. Řešením by podle Jandy bylo zastavit výstavbu plynovodu do doby, než ruské jednotky opustí Ukrajiny, Moldavsko a Gruzii.

Čtvrtým bodem Jandova návrhu je snaha zesílit boj proti prokremelským dezinformacím. Kritizuje evropské velmoci za laxní přístup k této hrozbě, jako vzor naopak dává USA, z jejichž peněz je momentálně financován veškerý výzkum, týkající se údajných ruských dezinformačních aktivit. Chválí i Velkou Británii, která „v poslední době přitvrdila ve snaze omezit posilování ruského vlivu ve střední a východní Evropě.“. Kritizuje naopak vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicu Mogheriniovou, která podle Jandy „sabotuje snahy Evropské Unie čelit dezinformacím Kremlu.“. Poukazuje také na to, že na kremelskou propagandu se v EU momentálně zaměřuje pouze tým tří specialistů.

Posledním Jandovým návrhem je, aby každá evropská země přijala svou vlastní verzi Magnitského zákona, tedy opatření uvedeného v platnost bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou v roce 2012. Tento zákon uvaluje finanční a vízové sankce na ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv. „Tuto druhou Studenou válku můžeme vyhrát. Je ale potřeba si uvědomit, že čelíme bojovné diktatuře, kterou lze zastavit pouze za použití všech prostředků, kterými mezinárodní společenství disponuje,“ shrnul svůj postoj k Rusku Janda.