S přeobsazováním hlavních představitelů historicky známých osobností a literárních postav, tak, aby se učinilo zadost těm správným genderovým zásadám, se v poslední době roztrhl pytel. Pro tyto praktiky, kdy se do rolí, které patřily tradičně lidem s bílou pletí, obsazují herci jiné barvy pleti, existuje termín „blackwashing“.

Určitá část veřejnosti to vítá, jiní to považují v řadě případů za pitomost. Dost velké pobouření způsobila i nedávná zpráva, že v novém zpracování pohádky Malá mořská víla bude hrát titulní roli Afroameričanka Halle Baileyová. Pobouřeni byli zejména Dánové, pro které je malá mořská víla s dlouhými blond vlasy nedotknutelným symbolem.

Nyní přišla jako blesk z čistého nebe zpráva, že agenta 007 nahradí také žena černé pleti. „Zdá se, že být bílým hercem a ještě ke všemu heterosexuálem, je v dnešní době cosi nepatřičného. Ve filmech už si někteří z nich málem ani neškrtnou a nahrazují je herci tmavé pleti, homosexuálové nebo ženy. I sexisticky zastaralý agent 007 James Bond už doplatil na svoji barvu pleti a především na svoji až příliš zdůrazňovanou maskulinitu,“ píše Přeučil. V dalším pokračování bondovské série nahradí herce černá herečka Lashana Lynchová (31).

Nahrává tomu i současný trend, kdy se politická korektnost stává novým náboženstvím, podotýká Přeučil. V kontextu se současným trendem „blackwashingu“ a s dopady preferování občanů tmavé pleti, a to nejen ve filmech, ale i v běžném životě, zmiňuje zprávu, která vzbudila pobouření – pořadatelé hudebního festivalu Afrofuture Fest v americkém Detroitu požadovali po bělošských návštěvnících dvojnásobné vstupné.

Barevní návštěvníci prý platili 10 dolarů, zatímco běloši 20. „Po kritikách bylo nakonec vstupné sjednoceno, ale událost ukázala i negativní dopady současných trendů a zjevnou diskriminaci bělošských návštěvníků,“ popsal Přeučil.

• Původní zdroj ZDE

Případy skutečné rasové segregace zažívá v současné době například Švédsko. To, proti čemu se prý léta bojovalo a co se považovalo za zcela vymýcené, se nenápadně objevuje v opačné podobě. Ve Švédsku, které je zahlceno přívalem migrantů, si v některých městech vymohli, že veřejné bazény budou mít hodiny a dokonce dny vyhrazené pouze pro ženy barevné pleti.

Objevily se dokonce návrhy, že by měly být zavedeny oddělené prostory a kupé v autobusech či ve vlacích. „To, co zažívala ještě v šedesátých letech minulého století Amerika a na co vůbec není pyšná, se po letech boje za rovnoprávnost znovu vrací,“ varuje na závěr Přeučil.