Jan Palach je světlo, které překonalo tmu. Ale dnes znovu ožívají síly kolaborace s cizí mocí, píše Daniel Herman

16.01.2019 22:03 | Zprávy

„Jan Palach je světlo, které překonává tmu,“ říká při vzpomínce na muže, který se před padesáti lety upálil na protest proti vývoji v Československu po okupaci v roce 1968, místopředseda KDU-ČSL a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů nebo ministr kultury Sobotkovy vlády Daniel Herman. „To hlavní, co můžeme říci o činu Jana Palacha, je, že je to tajemství,“ dodává v komentáři na svém blogu na serveru Aktuálně.cz.

Jan Palach je světlo, které překonalo tmu. Ale dnes znovu ožívají síly kolaborace s cizí mocí, píše Daniel Herman
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Daniel Herman

Odhodlat se k takovému činu vyžaduje odvahu a přesvědčení, které nejsou ve společnosti časté, zahájil svůj komentář Herman. „Byl to čin v době temna a vykonal ho jako velký člověk a v dané chvíli v osamělosti skoro absolutní, a přitom zjevně kvůli lidem, se kterými se cítil spojen,“ píše s velkou mírou obdivu Herman a dodává, že při hodnocení jeho sebeupálení nemůžeme použít výraz sebevražda, protože to označuje jiný způsob dobrovolného odchodu ze světa a motivů tam může být mnoho.

„Spíše se zde mluví o sebeoběti. Oběť vždycky znamená zřeknutí se a někdy i zničení něčeho, co je samo o sobě považováno za cenné. V tom se podobá Jan Palach spíše lidem, které známe z jiných kultur, třeba buddhistickým mnichům, kteří se na protest upalují,“ míní místopředseda KDU-ČSL.

Právě proto, že jde o způsob odchodu ze světa velmi bolestivý, pomalý konec, je podle Hermanových slov tak působivý a znovu ožil po dvaceti letech v lednu 1989. „Občané se probudili a zjistili, že když se mohl Palach obětovat takto, je třeba překonat strach před mašinerií moci a nasazenými policisty, údajně lidovými milicionáři, psy, vodními děly,“ doplnil.

Stále je prý velmi důležité si to vše připomínat i dnes, kdy od oněch událostí uplynula půlka století. „Ožívají síly, které by chtěly připravit lidi o svobodu, a to i za cenu kolaborace s cizí mocí,“ píše Herman a doplňuje, že nejde o to, napodobovat čin, který je výlučný a nemusí ve své konkrétnosti odpovídat silám a založení každého. Můžeme ale porovnat své vlastní malé oběti s tím, čeho je člověk schopen.

„Jan Palach, Jan Zajíc, Polák Ryszard Siwiec a neznámý muž, který se na náměstí v Pekingu postavil sám proti koloně tanků, a také ten jeden muž, který jako jediný nehajloval, když to dělali všichni kolem, matky rodin, které ukrývaly za války parašutisty, to jsou lidé, kteří budou vždycky světlem, které překonává tmu,“ píše na závěr Herman.

Původní zdroj ZDE.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Martin Exner byl položen dotaz

Kdo přesně podle vás nebere válku na Ukrajině vážně?

A co máte na mysli tou podporou Ukrajiny všemi prostředky? Měli bysme tam nasadit i vlastní vojáky? Nebyl by ale tento krok začátek třetí světová? A máte dojem, že se Ukrajině pomáhá málo?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

20:35 „Všechny ty katastrofické předpovědi se mýlí.“ Ve Sněmovně zpochybnili základy toho, co se hlásá o klimatu

Klimatické změny, fakta a mýty ve světě vědy. K tomuto tématu se v Poslanecké sněmovně konala dvoude…