Roman Janoušek byl odsouzen za to, že v opilosti úmyslně srazil ženu autem a způsobil jí vážná zranění, která by bez rychlé pomoci byla fatální.  Protože prvoinstanční verdikt vrchní soud zrušil a trest zpřísnil na 4,5 roku vězení, soudkyně v rozsudku pečlivě popisuje, proč tak učinil. Vyrovnává se i s argumenty obhajoby, které tvrdí, že Janoušek ženu neviděl.

To vše soudkyně Maternová odmítá a o Janouškově vině nemá pochybnosti. V prvé řadě se neztotožnila s nálezem soudu nižší instance, který měl za to, že obžalovaný nechtěl použít auto jako zbraň. „Nejednalo se o neopatrnost či nedostatek ohleduplnosti, ale o akt vyložené agrese,“ stojí v rozsudku. Soudkyně navíc zhodnotila jeho chování jako egoistické, když do subtilní ženy najel, aby se vyhnul osobnímu kontaktu, protože byl pod vlivem návykové látky. Podle ní městský soud přecenil i polehčující skutečnosti, že Janoušek doposud nebyl trestán a ženě zaplatil odškodné.

Někdejší šedá eminence pražské politiky Janoušek odešel od odvolacího soudu s rozsudkem na 4,5 roku vězení za úmyslné zranění ženy autem. Jeho advokát Vít Široký však uvádí, že jeho klient má zdravotní potíže po operaci hematomu v hlavě. Spekuluje se proto o možném oddalování nástupu trestu.

Popisoval věci, které ještě neznali ani policisté

Soudkyně na základě odposlechů z jiné kauzy odmítla Janouškovo tvrzení, že ženu neviděl, tím se zbortil další argument obhajoby. V telefonátu prý popsal okolnosti, které musel sám zpozorovat. „Uváděl skutečnosti, které ani policie v té době neznala, že zraněná byla Asijka, žena malého vzrůstu, že mu „hodila šipku přes kapotu a sfoukla si dvojité salto“ a další podrobnosti, což svědčí o tom, že o existenci poškozené v blízkosti vozidla i nárazu na ni autem dobře věděl a pohyb jejího těla sledoval,“ napsala do rozsudku.

Jaroslava Maternová odmítla i další tvrzení obhajoby, a to, že Janoušek mohl být ovlivněn hematomem v hlavě, o kterém se dozvěděl později. Mohl prý ovlivnit jeho sluch i vidění. Toto tvrzení soudkyně nepřija s odvoláním na znalecký posudek, podle něhož nebyly zjištěny poznatky tohoto druhu.

Janoušek se také snažil soudu namluvit, že to nebyl on, kdo z místa činu utíkal a byl pronásledován policistou. To soudkyně zpochybnila podle zjištění MfDnes na základě výpovědi policisty, který za ním běžel. „Potvrdil, že viděl utíkající osobu. Na muže křičel, ať zastaví, ale ten nereagoval. Když ho doběhl, tak přestal utíkat, vyčerpáním si sedl na lavičku a telefonoval,“ popisuje událost v rozsudku. Na základě zjištění, které udělala soudkyně Maternová, byl uložen trest právě 4,5 roku vězení. Soud tak částečně vyhověl odvolacím námitkám státního zástupce, který požadoval trest ještě přísnější, v rozsahu sedmi roků.