„Předchozí volby konané v roce 2011 se točily kolem ekonomiky, ovšem letos se dalším důležitým volebním tématem vedle ekonomiky stala imigrace,“ konstatuje McDonald a uvádí, že v posledních třiceti letech razantně stoupl počet přistěhovalců přicházejících do Dánska. „Podle odhadů nyní tvoří sedm až osm procent populace. Mnozí z uprchlíků pochází z Bosny, Iráku, Íránu, Pákistánu nebo Somálska. V důsledku toho je již nyní islám se čtyřmi procenty věřícími v populaci druhým největším náboženstvím v zemi. Muslimy dlouho v zemi nikdo příliš neřešil. Až přišel rok 2005 kdy deník Jyllands-Posten publikoval karikatury zobrazující proroka Mohameda. Tento krok vyústil v bouřlivé nepokoje po celém muslimském světě,“ připomíná McDonald.

„Ovšem letos v únoru byli obyvatelé Kodaně svědky útoku extremistů v průběhu veřejné debaty na téma umění a svoboda projevu. Přibližně ve stejnou dobu extremisté zaútočili na židovskou synagogu, při kterém zemřeli tři lidé a mnoho dalších bylo zraněno. Násilí rozpoutal dvaadvacetiletý Omar Abdel Hamid E-Hussein, který se narodil do jordánsko-palestinské rodiny. Tyto události se staly krátce po teroristickém útoku na francouzský satirický časopis Charlie Hebdo v Paříži. Premiérka Thorning Schmidtova si byla vědoma růstu napětí a ve svém novoročním projevu zmínila, že je samozřejmé, že musí přistěhovalci pracovat, naučit se dánštinu a asimilovat se v rámci dánské populace,“ uvádí McDonald.

Středolevá vláda v reakci na obavy Dánů schválila jisté zpřísnění pravidel pro přijímání uprchlíků. Dánští sociální demokraté několikrát zmínili, že Dánsko je příliš malá země a její možnosti na příjímání přistěhovalců jsou omezené. „Přesto ani to nestačilo. Sociální demokraté sice ve volbách uspěli, ale jejich koaliční partneři nikoli. Příštím premiérem se tak s největší pravděpodobností stane vůdce konzervativních liberálů Lars Rasmussen Lekke, který již jednou funkci předsedy vlády vykonával. Hlavním vítězem nedávných voleb je však Dánská lidová strana (DPP), která si oproti minulým volbám polepšila ze 12,3 na 21,1 %. Co do počtu křesel se tak DPP stala v parlamentu druhou nejsilnější stranou. Před volbami dánští lidovci navíc slibovali Rasmussenovi podporu,“ informuje McDonald.

„Dánskou lidovou stranu založil před dvaceti lety lokální nacionalistický politik Pia Kjærsgaard. Jeho strana byla zpočátku popisována jako krajní pravice s euroskeptickými, xenofobními a populistickými tendencemi. V posledních letech však lidovci změnili svoji image a podařilo se jim značně rozšířit voličskou základnu. Také díky tomu, že před třemi lety přebral otěže moci Kristian Dahl Thulesen, který má značné charisma a není tolik útočný,“ píše McDonald a předpovídá, že Dánská lidová strana bude hrát svoji roli v zemi i v dalších letech. „Lidovci se stanou součástí vládní koalice. Problém může být, že si na jednu stranu přejí zpřísnění pravidel pro uprchlíky, ale zároveň žádají zvýšení sociálního zabezpečení pro rodilé Dány. Něčemu takovému však Rasmussen není nakloněn,“ konstatuje McDonald.

„Dánové jsou tradičně otevřeni vůči přistěhovalectví a kladný vztah mají obecně i k Evropské unii. Přesto v dánské společnosti existuje spodní proud pravicového populismu zahrnující obavy z přistěhovalců a euroskeptické postoje. Tento jev můžeme pozorovat také v Řecku, Finsku, Švédsku, Holandsku, Francii i Velké Británii,“ uvádí McDonald, který se obává, že výsledky dánských voleb jsou předzvěstí věcí budoucích. „Dánské volby ukazují, že demokracie se musí mít stále na pozoru a také to, že stále méně voličů podporuje projekt sjednocené Evropy a ideu sdílení svého bohatství s ostatními. Evropský projekt je pod tlakem a dánské volby jsou toho jasným důkazem,“ má jasno McDonald.