I po tolika letech se stále třese, když na nejhorší okamžiky ve svém životě vzpomíná. „Zavraždili všechny, včetně žen a dětí. Členové Ukrajinské povstalecké armády nebyli žádní bojovníci za svobodnou Ukrajinu. Zabíjeli bezbranné civilisty i obyčejné zemědělce, kteří se často ani neuměli podepsat a o politiku se vůbec nezajímali,“ říká pan Siekierka. Autoři textu Weir a Rębałová poukazují na etnické čistky organizované UPA během druhé světové války, při kterých zahynulo vedle Židů také 100 000 Poláků. „Přesto se na Ukrajině chystá zákon, podle kterého by měl vůdce UPA Stepan Bandera a jeho spolubojovníci status bojovníků za ukrajinskou nezávislost.“

Návrh zákona se stal terčem ostré kritiky ze strany Moskvy, ale problém s ním mají i mnozí Ukrajinci. „Je těžké dosáhnout smíření a odpuštění, když jsou nyní považováni Banderovi bojovníci za národní hrdiny. Oficiální uznání jedné extremistické ideje povede v budoucnu k uznání i těch dalších,“ obává se pan Siekierka, který je prezidentem občanské organizace založené na počest Poláků zabitých ukrajinskými nacionalisty. Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou jsou dle Weira a Rębałové v současné době velmi vřelé. A to především díky vydatné podpoře Polska Ukrajiny v jejích sporech s Ruskem a povstalci. Pokud však projde parlamentem výše zmíněný zákon, mohou být vzájemné vztahy narušeny.  

Celý text v angličtině máte ZDE

Polský ministr zahraničí Grzergorz Schetyna nedávno v deníku Gazeta Wyborcza poznamenal, že by se Polsko mělo snažit Ukrajinu v jejím hledání historických kořenů pochopit. „Na druhou stranu bychom měli našim sousedům otevřeně říct, jak bolestivá je celá tato záležitost pro nás,“ dodal ministr. Méně tolerantní je vůči ukrajinské iniciativě bývalý polský premiér a vůdce opoziční levice Leszek Miller. Ten se nechal slyšet, že jeho strana se chystá v polském parlamentu prosadit rezoluci odsuzující ukrajinský nacionalismus. Již v roce 2013 prošla v polském Sejmu rezoluce označující masakry Poláku spáchané ukrajinskými nacionalisty za genocidu.

Kritici UPA uznávají, že jeho bojovníci usilovali o nezávislost. Dle jejich názoru však nejsou reprezentativním vzorkem boje za svobodu, protože zároveň spolupracovali s nacisty a zapojili se do etnických čistek. „V každé evropské zemi část obyvatel kolaborovala s nacisty, ale jenom na Ukrajině jsou tito lidé považováni za hrdiny,“ podivuje se aktivistka Iryna Veresčuková, která ještě před několika měsíci byla starostkou malého ukrajinského městečka ležícího na polských hranicích. Dle jejích slov představovaly masakry na Volyni vždy problém, ale vzhledem k chystanému zákonu se lidé k těmto otázkám opět začínají vracet. „Nemám vůbec tušení, proč takový zákon potřebujeme,“ říká paní Vereščuková.

„Pokud prezident Porošenko ten zákon podepíše, našim vztahům s Polskem to jistě nijak neprospěje,“ citují autoři textu vyjádření ředitele nezávislého Institutu pro globální strategie se sídlem v Kyjevě. Naproti tomu ukrajinský zákon zakazující komunistickou ideologii a symboly většina Poláků vítá. „Odstraňování soch Lenina a další podobné věci jsou pro Polsko zcela jistě dobrou zprávou, protože to znamená, že Ukrajina již nadále nechce být součástí ruského impéria,“ domnívá se bývalý náměstek polského ministra zahraničí Pawel Kowal. Zároveň ovšem tvrdí, že by polští politici neměli zavírat oči před ukrajinskou snahou zlegalizovat status UPA. „Ukrajinci by se měli vypořádat se svoji historií. Není možné, aby se stala Ukrajina součástí Evropské unie pod vlajkou Stepana Bandery,“ míní Kowal.