Jeden z hlavních současných představitelů evropského projektu Martin Schulz své rozhořčení vyjádřil v rámci rozhovoru pro panevropskou skupinu novin. Podle německého politika Brusel v poslední době nemohl pracovat efektivně, jelikož „národní vlády postrádaly nezbytnou odvahu, čelíce růstu pravicového populismu“.

Podle Schulze, který opouští Evropskou unii s vidinou nástupu do jednoho z nejvyšších postů v německé vládě, v celé Evropě došlo k fundamentální změně paradigmatu v přístupu jednotlivých národních lídrů k EU, což výrazně ohrozilo její stabilitu.

„Generace Helmuta Kohla a Fracoise Mitterranda jezdila do Bruselu s přesvědčením, že silná Evropa je v zájmu jejich zemí. Generace Viktora Orbána ovšem Evropskou unii vnímá jako hrozbu, proti které musí hájit své národní zájmy, jako kdyby je Brusel nějakým způsobem napadal,“ cituje Schulzova slova britský Guardian.

Přitom podle německého sociálního demokrata, který stál v čele evropské politiky více než deset let, mohlo být všechno mnohem lepší, zejména v eurozóně.

„Kdyby Evropská unie implementovala všechno, co bylo možné, bez toho, aniž by došlo ke změně ustanovených pravidel, bylo by to určitě ku prospěchu,“ uvedl.

„Evropská komise a parlament by určitě byly ochotné spolupracovat, ve výsledku to ovšem vše závisí na Radě, kde se střetávají jednotlivé národní vlády. Ve skutečnosti je to tedy tak, že EU může být silná pouze tak, jak jí to členské státy umožní,“ dodal.

Evropská unie, jejíž předsednictví bylo v tomto týdnu předáno Maltě, má před sebou naprosto klíčový rok: budou se dojednávat detaily odchodu Velké Británie z Unie a později v tomto roce se budou konat volby ve dvou státech tvořících jádro celého spolku, Francii a Německu.

Sám Martin Schulz se rovněž v letošním roce dočká velkých změn; podle očekávání by měl nahradit stávajícího ministra zahraničních věcí Německa Franka-Waltera Steinmeiera. Z postu předsedy Evropského parlamentu bude ovšem odcházet s plnou hlavou starostí.

Problém podle německého politika vězí v tom, že jednotliví lídři členských států nedokázali vysvětlit svému elektorátu, proč bylo důležité předat některé pravomoci Bruselu. „Ti stejní lidé, kteří v Bruselu všechno bez problému odsouhlasí, poté doma předstírají, že nějaká anonymní síla na ně vyvíjí tlak. To je skutečně nebezpečné,“ varuje Schulz.

Schulz, který v mladých letech snil o kariéře profesionálního fotbalisty, také přiznal, že Brusel zřejmě podcenil kulturní rozdíly mezi západoevropskými členy Unie a jejich kolegy z postkomunistických států.

„Podcenili jsme to, jak se tyto dvě části kontinentu od sebe postupně vzdálily. Kulturní, vědecké a politické struktury Západu nemohou být tak jednoduše adoptovány ostatními členy,“ přiznal německý politik.

„Nicméně, pokud vezmeme do úvahy současný politický vývoj v Rusku, začlenit státy střední Evropy do Unie bylo velmi důležité. Jen si představte, jak by to asi vypadalo, kdyby Polsko a pobaltské státy nebyly členy Evropské unie. Na celém kontinentu by panovala ohromná nejistota, možná i strach z vojenského střetu. Proto bylo historicky správné tyto státy přizvat do Unie,“ věří Schulz.

Odcházející předseda Evropského parlamentu rovněž přiznal, že někteří politici pracující na evropské úrovni mohli ztratit představu o problémech, kterým čelí jejich voliči.

„Někteří lidé v bruselském aparátu jsou skutečně příliš vzdáleni od reality obyčejných Evropanů. Pokud se vyskytujete pořád jen v Bruselu, není těžké si utvořit představu, že Brusel představuje celou evropskou realitu,“ přiznává politik.

V závěru rozhovoru Schulz nicméně nezapomněl zdůraznit, že je stále „hluboce přesvědčen o správnosti evropské myšlenky“ a že rozhodně nepatří k těm, kteří se od ní vzdalují.

Veřejné mínění ve Velké Británie zůstává neměnné

Podle výzkumného pracovníka z organizace Velká Británie v měnící se Evropě Matthewa Goodwina v Anglii od hlasování o brexitu loni 23. černa nedošlo k žádné změně názorů.

„Mnoho lidí předpokládá, že jakmile britští voliči na vlastní kůži pocítí ekonomické dopady odchodu z EU, rychle se vrátí k názorovému politickému středu,“ zmínil ve studiu BBC expert.

Více realistický je ovšem prý opačný scénář. „Pocítí-li lidé pokles příjmů, začnou Evropskou unii a ‚elity‘ ještě více vinit ze svých problémů. To povede k tomu, že ve svých protievropských postojích ještě přitvrdí,“ uvedl Goodwin.