Někdejší premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš se přes 20 procent dostal těsně jen ve Zlínském a Ústeckém kraji. Pavel si nejlépe vedl v Libereckém kraji, kde by ho volilo 92 procent středoškoláků. V jižních Čechách pak byl těsně pod 90 procenty.

„Studentské hlasování znovu ukázalo, že Andrej Babiš se přízni nejmladší generace netěší,“ říká ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS) společnosti Člověk v tísni a iniciátor tzv. „voleb nanečisto“.

„Vítězství Petra Pavla v druhém kole studentských prezidentských voleb je drtivé,“ uvádí pro Seznam Zprávy Karel Strachota, Pavel si hůře vedl na odborných učilištích, ale i tam se ziskem 66,7 procenta nad svým soupeřem vyhrál. Na gymnáziích získal 89,7 procenta a na středních odborných školách pak 83,2 procenta.

Možnost volit měli studenti starší 15 let ze škol, které se do Studentských voleb zapojily. Zájem byl letos rekordní, celkem se přihlásilo 530 škol. V prvním kole zaslalo v řádném termínu agentuře Kantar ke zpracování výsledky hlasování 504 škol, ve druhém kole 350 škol. Platný hlas v prvním kole odevzdalo 76 136 studentů, ve druhém kole 52 930 studentů.

V 1. kole studentské volby vyhrála ekonomka Danuše Nerudová, která od středoškoláků získala 54,1 procenta hlasů. Prezidentkou by se tedy stala už po prvním kole voleb. Druhý se mezi studenty umístil Pavel s 25,7 procenta a třetí Babiš s 9,9 procenta. Další kandidáti získali méně než pět procent hlasů.

Hlavu státu středoškoláci volili také v roce 2017, tehdy u studentů největší podporu získal nynější senátor Jiří Drahoš s 33,59 procenta hlasů. Skutečný vítěz voleb Miloš Zeman skončil na druhém místě s 19,95 procenta. Jako třetího v minulých prezidentských volbách studenti volili senátora Marka Hilšera, který od nich získal 13,32 procenta hlasů.

Pořadatelem studentských voleb je společnost Člověk v tísni prostřednictvím svého programu Jeden svět na školách (JSNS). Studentské volby podle jsou podle organizátorů rozsáhlým projektem, v jeho rámci se při různých aktivitách a debatách studenti seznamují se základními principy demokracie, volebním systémem Česka nebo s pravidly financování předvolebních kampaní.

Je to více než 21 let, co nezisková organizace Člověk v tísni rozjela svůj projekt Jeden svět na školách, který má „přispět k výchově zodpovědných mladých lidí, kteří se orientují v současném světě, otevřeně a kriticky přistupují k informacím, nejsou lhostejní, chtějí ovlivňovat a také skutečně ovlivňují dění kolem sebe“. Za peníze Evropské unie, Velvyslanectví USA nebo Googlu tak organizace provozuje „vzdělávací program“, který zásadně ovlivňuje podobu vzdělávání českých žáků.

Z Jednoho světa na školách se za dvacet let stala ohromná fabrika na informace, která kromě přednášek nabízí učitelům připravené materiály nebo na míru připravené „audiovizuální lekce“. Celkem prý materiály od Člověka v tísni odebírá na 3800 českých škol. Materiály mají široký záběr, neboť „reagují na situaci ve společnosti a aktuální výzvy u nás i ve světě“.