Jeden z nejlepších kašpárků! Miroslav Karas má řídit ostravské studio ČT, divák žasne

Jak uvedl nový ředitel ostravského studia České televize Miroslav Karas pro MoravskoslezskýDeník.cz, je to pro něj velká výzva. „Přicházím do kolektivu, kde špičkoví tvůrci stojí za špičkovými pořady. Na práci s nimi se těším. V České televizi působím bezmála třiadvacet let a práce v Ostravě pro mě bude znamenat zásadní životní i profesní změnu. Současně chci poděkovat kolegům ve Zpravodajství v Praze za skvělou a obohacující spolupráci,“ uvedl Karas.

Zhruba před 14 dny ještě Karas rozprávěl v pořadu Interview ČT24 o Rusku. Například mluvil o tom, jak se po přelomu roku proměňuje Ruská federace. Ruský prezident Vladimir Putin svými změnami mnohé překvapil. „Politická scéna spolu s médii zaskočeny byly. To nikdo neskrýval. Vědělo se, že to jeho vystoupení bude zásadní, ale nečekalo se, že dojde až k takovým akcentům, které on zveřejnil,“ poznamenal Karas s tím, že Putin o chystaných změnách věděl jen sám. Premiéra Medveděva nahradil Michail Mišustin.

„My nevíme, jestli o tom mluvili. My nevíme, zda můžeme ruskému prezidentovi věřit, že to věděl jen on. To se patrně nedozvíme. Medveděv byl svým způsobem zaskočen, někteří ministři, když odcházeli po tom vystoupení, tak přiznali, že se to dozvěděli až při tom vystoupení, že dojde tak k zásadním změnám. Putin se rozhodl postavit Medveděva svým způsobem na vedlejší kolej,“ dodal Karas.

„Při současném rozdělení moci a při současném rozdělení systému v Rusku to funguje takto: Když se něco povede a je za to někdo chválen, tak je to prezident Putin; když se něco nepovede, prezident Putin ukáže na toho, kdo nese vinu. A když se něco nepovede, nese za to odpovědnost vláda, která byla často Putinem kritizována,“ dodal. Medveděv podle něj vystupoval velmi zřídka, nemíval tiskové konference. „A ať už to byla důchodová reforma, nebo propad v příjmech, tak tím hromosvodem byl právě Medveděv. Byl nepopulárním politikem,“ zmínil.

Penzijní reforma je dle něj nepopulární především proto, že zvyšuje věk odchodu do důchodu. „Osmdesát, devadesát let platí jeden věk odchodu do důchodu. A najednou jim na to někdo sáhl a řekl jim, že musí pracovat déle,“ zdůvodnil také Karas, proč je penzijní reforma tak nenáviděná. Důchody jsou pak dle jeho slov velmi nízké, to se také přičítá vládě, což je také příčinou popularity Vladimira Putina.

Putin podle všeho nedává nové vládě Mišustina příliš dlouhý čas na hájení. „Co jiného má říct? Putin chce vypadat jako člověk, který hýbe vším, čím vším chce hýbat. On si přece nemůže dovolit: Jmenoval jsem novou vládu a teď jí dáme dobu hájení,“ sdělil Karas. „Na druhou stranu ta vláda, která je složena ze jmen, která tam jsou, opravdu velký posun udělat nemůže. Když dostanou veteráni z druhé světové války peníze k 75. výročí války, tak nikdo za tím nevidí, který ty peníze musel najít. Ale míří to k dobru ruskému prezidentovi. To dobré, co udělá, bude mít z toho výhodu Vladimir Putin,“ dodal Karas.

„Současná politická elita, Kreml a jeho nejbližší lidé, se k obyčejným lidem příliš často nedostanou. Putin je většinou obklopen svými příznivci. Je to podobné, jako když v Bělorusku někam přijde Lukašenko. Ti, kteří ho kritizují, se na takovou akci nedostanou. Takže oni se mezi ty obyčejné lidi příliš nedostanou, nemají ten bezprostřední kontakt. Potom se možná diví, co se stalo jedné moderátorce na Kamčatce na státní televizi, která když měla oznámit výhody pro válečné veterány na zdravotní péči, tak se začala smát ve chvíli, kdy zjistila, že dostanou v přepočtu 70 korun na letenku do zahraničí,“ vyprávěl Karas. Rusy podle něj trápí především sociální politika – nízké důchody, nízké platy, růst cen. „A oni chtějí vyřešit rubl, který mají v kapse,“ dodal.

„Pocit chudoby se zvyšuje. Lidé jsou nespokojení s tím, že jsou nízké důchody. Důchodci berou často devět, deset rublů. To je velmi málo. Pryč jsou doby, kdy měli velmi levné bydlení. Za všechno si musí platit. Za léky si musí platit, s tím jsou lidé nespokojení. Kolem 20 procent Rusů dnes žije na hranici chudoby. Nezávislí experti tvrdí, že tato čísla nejsou moc pravdivá, ale i kdybychom se drželi těch oficiálních statistik, tak je to tak, že dnešní ruské vládě se nedaří to, co si slibovala bezprostředně po anexi Krymu, že ta sociální sféra, to, že budou Rusové bohatší, bude znatelnější,“ zmínil.

Rusko mimo jiné tíží sankce, odkud by mohlo brát? „Nikoho netrápí rozpočet či schvalování rozpočtu. Já si nepamatuji, že by někdy ve Státní dumě se tahali a přetahovali o stokorunu, přeháním samozřejmě, jednotliví ministři kabinetu. Tam žádná veřejná bitva není. Rusko samozřejmě prožívá to, že v roce 2014 mělo jinou představu o ceně za ropu. Nicméně nezapomeňme na to, že Rusko je dnes na prvním místě na světě, pokud jde o nákup zlata. Rusko na to peníze má. Odkud se bere, a komu se vzalo, se už neříká,“ vypovídal pak dále také Karas. Rusové podle něj vnímají infrastrukturní projekty prezidenta Vladimira Putina, oceňují je. „Ale volají další, že chtějí mosty, lepší internet. Rusko je ale tak velká země, že nemůže stavět všude,“ uzavřel.

Rozezlený Karas před živým vstupem

Před třemi lety Karas rozesmál diváky při natáčení reportáže. Krátce před živým vstupem se vůči Miroslavu Karasovi všechno spiklo. Stojící pod deštníkem nejprve naštvaně bušil do auta, aby řidič odjel z místa. „Já mám za minutu živý vstup a on mi tu stojí,“ rozhorlil se Karas.

Najednou se však rozezněly zvony, což Karase rozlítilo dál. „Já vůbec nic neslyším,“ říkal. „Pozor, pozor, nehejbej mi s kamerou už,“ napomínal pak kameramana, který otíral potící se sklo. Mezitím zase na Karase spadl sníh. „Stojím pod stromem,“ vysvětloval.

(nie)udana relacja korespondenta czeskiej tv w Polsce ??

najpierw bus, później ... a sami zobaczcie i posłuchajcie ?? pic.twitter.com/V1Um7Ux0fN

— ks. Daniel Wachowiak (@DanielWachowiak) 19. ledna 2017

Miroslav Karas začínal v Československém rozhlase, odkud přešel do České televize. Byl zahraničním zpravodajem v Polsku, odkud vyjížděl i do zemí bývalého Sovětského svazu. Čtyři roky byl také zahraničním zpravodajem v Moskvě, od roku 2016 pak byl opět zahraničním zpravodajem v Polsku, následně opět v Rusku. Důvodem Karasova dřívějšího odchodu z Ruska přitom bylo neprodloužení akreditací ze strany ruské vlády. Moskva tak tehdy reagovala na to, že Ministerstvo zahraničních věcí ČR týden předtím odmítlo prodloužit akreditaci ruským novinářům – Vladimiru Sněgirevovi a Alexandru Kuranovovi.

Do Ruska se Karas vrátil v roce 2018. Před svým odchodem divákům ČT vysvětloval, co je zač Vladimir Putin. „Vrátím se jistě do stejného Ruska, které jsem opouštěl, i přesto, že Rusko prožívá svůj vývoj, působí zde stále stejná vláda, stejný prezident a jsou tam také stejné problémy,“ říkal tehdy. Do země se vracel po roce a čtvrt.

Popularita Putina podle tehdejších slov Karase plyne především z toho, že je považován za takzvaného nového Rusa a v očích Rusů je moderním člověkem, který jim navrátil pocit hrdosti. „V očích ruských voličů je tomu tak poté, co si pamatují neoblíbeného Michaila Gorbačova, kterého obviňuji z rozpadu Sovětského svazu, a také po nepříliš oblíbeném Borisi Jelcinovi,“ dodal s tím, že Putin postavil Rusko na nohy sociálně, ekonomicky i politicky a udělal mu moderní vizitku v zahraničí.

Názor blogera

K ustanovení Karase novým ředitelem ostravského studia ČT se na svém blogu vyjádřil Josef Havránek. Ten sám sebe nazývá velice často nespokojeným občanem, čtenářem, divákem, posluchačem. „Jak příznačné, že novým ředitelem regionálního studia České televize se stal právě tenhle zahraniční zpravodaj – jeden z nejlepších veřejnoprávních kašpárků!“ poznamenal ke Karasovi Havránek.

„Miroslav Karas už dávno pochopil, co se v té jejich ČT od něj chce, disciplinovaně plní zadání a byl teď tedy plným právem odměněn. Optimisté mohou namítnout, že když už tedy nic jiného, tak by napříště z Varšavy či z Moskvy, alespoň mohli reportovat o něco méně zaťatí, méně zvláštní zpravodajové. Čistě teoreticky to jistě možné je. Jenže, znáte snad v České televizi někoho takového, politicky necinklého?!“ zeptal se.