V posledních dnech byly zveřejněny volební modely od čtyř agentur – Kantaru, Medianu, STEM a CVVM. „Poslední jmenovaná je akademická instituce Ústavu akademie věd, takže se dá říci, že by to měl být nejrelevantnější zdroj informací. Navíc provádějí předvolební průzkumy a průzkumy důvěryhodnosti jednotlivých institucí dlouhodobě, mají s tím velkou zkušenost, mají ustálenou metodiku a velký vzorek oslovených respondentů, což je v sociologii velice důležité. Proto lidé nemají moc rádi agentury, které provádějí výzkum jenom po internetu, protože jejich výsledky nevypovídají zdaleka tak věrně. Vytáhl jsem si výsledky těchto čtyř agentur, protože mě udivilo, jak se v některých výsledcích od sebe značně odlišovaly. A jak se lišily i z hlediska toho, zda šlo o soukromou nebo tu státní CVVM,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V té souvislosti vzpomíná, jak v minulosti někteří politici, ať už šlo o předsedu Strany důchodců za životní jistoty Eduarda Kremličku nebo někdejšího předsedu ČSSD Jiřího Paroubka, příliš přeceňovali výsledky průzkumů, zejména privátních agentur. „Pamatuji si, že pan Paroubek hodně spolupracoval s agenturou STEM. A měl od ní často velmi optimistické výsledky, třeba až ke 40 procentům před volbami v roce 2010. V nich ale padl na polovinu těch odhadů, ČSSD získala jen těsně nad 22 procent a on rezignoval na funkci předsedy. Jeho nástupce Bohuslav Sobotka měl v roce 2013 ještě méně, dvacet a půl procenta. Čísla, kterými nás prostřednictvím médií tyto agentury dnes a denně krmí, vůbec nemusí být relevantní. Ale vždy je u takové zprávy nabubřelý titulek jako třeba ‚Předvolební odhady se radikálně mění‘, ‚ANO přepisuje dějiny‘ a podobně,“ upozorňuje mediální analytik.

Značné rozptyly u výsledků SPD, Přísahy i komunistů

Nakonec se však ukáže, že za tím velkoústým titulkem se skrývá třeba informace, že podpora Pirátů se změnila o procento, nebo ANO předstihlo koalici Spolu či naopak. „Ale novináři z toho mají velice chutnou stravu. Takže tím chci jenom poukázat na to, že tohle jsou velmi irelevantní a nesměrodatná čísla. Ve všech těch průzkumech jsou v nějakém pořadí na prvních třech místech hnutí ANO, koalice Spolu a Piráti se STAN. To se celkem dalo očekávat, je to dlouhodobý trend a všechna tři uskupení mají kolem 20 procent, od 19 po 24 ve všech těch čtyřech průzkumech. Ale pak už se ta čísla hodně, ale hodně liší. Třeba Kantar dává SPD 12,5 procenta, Median 9, STEM 12,8 a CVVM pouhých 9,5 procenta. To jsou dramaticky odlišné výsledky pro hnutí, které se pohybuje kolem deseti procent. Přece jen je dost výrazný rozdíl mezi 9 a téměř 13 procenty, a to i na počet mandátů,“ podotýká Petr Žantovský.

Pozornost si dle něj rovněž zaslouží to, jak si u jednotlivých agentur vedla Přísaha, nové hnutí Roberta Šlachty. „Kantar dává Přísaze 6 procent. Nevím, kde by Přísaha k tomuto číslu přišla, protože za prvé zatím nic nepředvedla a za druhé je to na první pohled zcela účelová záležitost, která má mít nějaký cíl, do něhož asi nevidíme. Ale že by za tak krátkou dobu své existence nabrala přízeň 6 procent voličů, to je dost podivuhodné. Však také Median dává Přísaze 4 procenta a CVVM spolu se STEM kolem 2,5 procenta, což si myslím, že je mnohem relevantnější číslo. Zajímavý je také pohled na výsledky komunistů. Zatímco Kantar je se 4,5 procenty posílá pryč ze Sněmovny, STEM jim dává 5,2 procenta, ale podle Medianu mají 6 procent a podle CVVM, což je ta akademická instituce, to zdůrazňuji, mají 7,5 procenta. To jsou zase hodně odlišné výsledky,“ pozastavuje se mediální odborník při jejich projednávání.

Nenechat se ošálit lidmi, co jsou za průzkumy placeni

Udivuje ho, že se s výjimkou Kantaru všechny ostatní agentury shodly na 7 procentech u ČSSD. „To by člověk se zkušeností s touto stranou v poslední době příliš nečekal a o něčem to možná vypovídá. Jenom Kantar posílá sociální demokraty ze Sněmovny se třemi a půl procenty. Mluvím o tom proto, že je to velmi zajímavá detekce toho, co se v těch agenturách děje. Může to být nápověda k tomu, kdo tu či onu průzkumnou otázku klade a za jakých finančních podmínek, jak je formulována a tak dál. Proto by se voliči neměli nechat ošálit zajímavě vyhlížejícími volebními průzkumy. Všechno může nakonec dopadnout úplně jinak. To jsme v minulosti zažili už mnohokrát. Nejmarkantnější to bylo v roce 1998, když všechny průzkumy posílaly ODS do pekla s nějakými 8 procenty, ale ona jich nakonec měla 28. Tak se nenechme mýlit lidmi, kteří jsou za ty výsledky někým placeni,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.