Jak Kern poukazuje, tak Švédští demokraté jako jediná strana oproti minulým volbám posílili a se ziskem 17,5 % se stali třetí nejsilnější stranou. Přesto s touto stranou všichni ostatní odmítají spolupracovat a častují ji nálepkami typu „populisté“, „krajní pravice“ či rovnou „neonacisté“. Kern si všímá skutečnosti, že podle některých průzkumů mohli Švédští demokraté dopadnout ještě o mnoho lépe a například i vážně ohrozit první socialisty.

„Rozdíl mezi průzkumy a realitou lze zdůvodnit mnoha různými teoriemi. Jendou z nich je již zmíněné nálepkování, kterého se účastnili vedle politiků i novináři. Určité stigma Švédských demokratů nakonec mohlo od jejich volby mnoho voličů odradit. I samotný premiér Löfven je v říjnu 2016 v televizní debatě označil za nacionalisty a rasisty. Dokonce hovořil o svastikách a vyhrožoval, že iniciuje vyšetřování,“ píše Kern s tím, že v podobném duchu atakoval premiér Švédské demokraty i den před volbami.

Celý text v angličtině je ZDE.

Podle mnohých pozorovatelů se podařilo politickému esablishmentu potenciální voliče Švédských demokratů vyděsit jejich údajným šířením nenávisti vůči menšinám či vůči Evropské unii. Vedle toho se podařilo socialistům díky penězům (hovoří se asi o 850.000 dolarech) povzbudit voliče z vyloučených čtvrtí, aby šli volbám a dali jim svůj hlas. „To se podařilo a například v přistěhovalecké čtvrti Stockholmu Rinkeby získali socialisté 77 % hlasů oproti 3 % pro Švédské demokraty.“

Vedle nerovných podmínek pro Švédské demokraty však mohly jejich nižší volební výsledek oproti průzkumům způsobit přímo také podvody „Policie obdržela více než 2300 upozornění, podle kterých došlo k podvádění. Jen samotný Ústřední volební orgán jich obdržel asi 400. Konkrétně deník Aftonbladet podal stížnost na nemožnost utajit předem svoji volbu, protože vybírání hlasovacích lístků se koná veřejně a každý tak může sledovat volbu ostatních,“ uvádí Kern.