„Pan Trump to měl výrazně ve svém programu, že členské státy NATO mají být akceschopné a mají mít bojeschopné armády a platit odpovídající podíl ze svého HDP. Je to legitimní požadavek z jeho strany. ... Rád bych viděl naši armádu, aby důstojně plnila svůj závazek. Máme bohužel jen dvě brigády, které nejsou početně naplněné. Měli bychom mít tři nebo ještě lépe čtyři brigády. Máme málo sofistikované munice. To, co jsme na místo konfliktu schopni dopravit, je asi 590 mužů. Přimlouval bych se o to, abychom zvýšili bojeschopnost naší armády jako člena Severoatlantického paktu,“ konstatoval Horáček v rozhovoru pro server Novinky.cz.

Na druhé straně myšlenku evropské armády nepovažuje za realizovatelnou. Potřebovali bychom prý spíš něco jako evropský policejní sbor. Na obranu před případným vojenským agresorem tu máme NATO. I naše armáda tady musí odvést svůj díl práce. Pohříchu máme podle Horáčka vůči našim vojákům vnitřní dluh ve výši 100 miliard korun, který budeme muset dříve či později zaplatit a modernizovat naše ozbrojené síly. Peníze potřebujeme jistě i na školství či pro seniory, to Horáček nezpochybňuje, ale zdůrazňuje, že jedním ze základních úkolů státu je obrana jeho občanů a tento úkol musíme bezpodmínečně plnit, byť v rámci NATO.

Současně však USA zkritizoval za vpád do Iráku. „Válka v Iráku začala mnoho pozdějších problémů, které si vyžádaly statisíce obětí. Nebyla oprávněně vedena, neboť se odvolávala na to, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení a nebyla to pravda. Byla to lež, o kterou se pak opřelo veškeré další dění. Jsem zásadně proti lži, na ní se nikdy nedá nic dobrého postavit,“ varoval Horáček. Pokud by se Američané před invazí zeptali kulturních antropologů, dozvěděli by se, že existují kultury, kde nestojí o zavádění demokracií liberálního střihu.

Celý rozhovor naleznete zde

Pár slov padlo i k uprchlické krizi. „Kvóty odmítám principiálně. Řeší následek, a ne příčinu, a samy o sobě vyzývají k příchodu dalších lidí. Myslím, že i politicky je to neprůchodné a nikdy se to nestane. Druhá věc ale je, že v pohybu je nejméně 60 miliónů lidí z různých zemí a z různého důvodu. Nicméně myslím, že ti legendární černí bojovníci s mobily nejsou hlavní proud. Mnoho lidí je opravdu zasaženo krvavou válkou. V této chvíli ruské síly bombardují Aleppo, kde před několika lety žily tři milióny obyvatel a dnes 200 až 300 tisíc lidí. Ti lidé musí někam utéct. Mnozí z nich skončí v táborech v Jordánsku, Turecku. V Libanonu, který je menší než Morava, jsou dva milióny uprchlíků. Důležité je, aby tábory, ve kterých jsou, byly hygienicky vybavené. Ale nejdůležitější je, aby lidé, kteří utíkají s malými dětmi, věděli, že i v táborech jsou školy,“ popsal svůj náhled na migrační krizi.

Rozsah migrační krize představuje velký problém, kterému musíme čelit. Mezi statisíci příchozích mohou opravdu být i teroristé. Měli bychom se proto zaměřit na pomoc lidem přímo v uprchlických táborech, aby lidé opravdu neměli důvod odcházet.  

Stranou pozornosti Michala Horáčka nezůstalo ani Rusko. Horáček by rád zachoval protiruské sankce, protože byly uvaleny na Ruskou federaci za to, že násilím zabrala území jiného státu, což nelze tolerovat. Na druhé straně si ani Horáček nepřeje rozpoutání války, takže cestu obchodních sankcí považuje za přijatelnou.

Dalajlámu bych pozval na Hrad

Možný příští český prezident se vyjádřil i k situaci na domácí politické scéně. Pokud by seděl na Pražském hradě, pozval by prý duchovního vůdce dalajlámu, ale tak, aby bylo zřejmé, že jde o neoficiální setkání. Dalajláma vešel i do Bílého domu vedlejším vchodem, čili neoficiálně, a Čína nevyhlásila Spojeným státům válku.

Na rozdíl od prezidenta Zemana se Horáček nepovažuje za eurofederalistu. „Pan prezident Zeman byl zastáncem eura, neustále to hlásal. A prohlašoval se za eurofederalistu. Tedy za člověka, který by rád viděl snížené pravomoci národních států včetně našeho a zvýšené pravomoci Bruselu. Já nejsem eurofederalista v žádném případě. Otázku eura pečlivě sleduji. Myslím, že by to měli rozhodnout spíše ekonomové. Zdá se mi, že bychom na tom mohli ekonomicky spíš získat, ale rozhodně to není silný názor,“ prozradil.

Vedle toho se zastal Andreje Babiše. Současný ministr financí, šéf hnutí ANO a majitel Agrofertu má právo volit a také být volen. Fakt, že vlastní drůbežárny nebo noviny, to by podle Horáčka nemělo být na překážku. Ať už příštím premiérem bude pan Babiš nebo někdo jiný, Horáček by byl velmi nerad, kdyby sestavil menšinovou vládu, která by se opírala o komunisty.