„Psal se rok 1999, země slavila desáté výročí návratu svobody a iniciativa někdejších listopadových studentských vůdců nazvaná ‚Děkujeme, odejděte‘ přivedla v mrazivém prosincovém večeru na Václavské náměstí víc než 50 tisíc lidí. Petici požadující odchod tehdejších hlavních protagonistů opoziční smlouvy o rozdělení moci v zemi, premiéra Miloše Zemana a předsedy Sněmovny Václava Klause, podepsalo 200 tisíc lidí. Atmosféra na náměstí vzdáleně připomínala romantické dny, kdy v komunistickém Československu pukaly ledy,“ vzpomíná Šídlo, jak tehdy Zeman i Klaus výzvu i demonstraci přečkali. 

Zároveň dodal, jak je důležité si brát z historických lekcí poučení a jak je euforie na náměstí pěkná věc, ale občas zabraňuje vidět věci reálně. Protesty proti nové ministryni spravedlnosti Marii Benešové považuje Šídlo za legitimní. „Ale pak je dobré smířit se s realitou. Andrej Babiš se Marie Benešové nevzdá. Je to předseda vlády s důvěrou, předseda strany, která suverénně vyhrála poslední sněmovní volby a jasně vede ve všech dostupných průzkumech volebních preferencí, žádný otrapa dosazený sovětskými tanky,“ zmínil Šídlo. 

Původní text ZDE

„Je pravděpodobné, že kdyby premiér s předsedou vlády měli tu možnost, utáhli by v české společnosti šrouby: těch náznaků je už dost. Jenže oni tu sílu naštěstí nemají, stojí proti nim síla institucí i celého ústavního systému. A ano, jako varování mohou sloužit i demonstrace,“ dodal se slovy, že to, co vidíme na náměstích, však nebude mít stejné důsledky jako demonstrace po po vraždě novináře Jána Kuciaka, kdy na Slovensku nakonec odstoupil premiér Robert Fico. A jak míní redaktor Šídlo, rozhodně se už neopakuje listopad 1989. 

„Demonstrace roku 1989 byly výrazem protestu proti totalitnímu režimu, v němž neexistovaly svobodné volby, svobodná média, svoboda shromažďování, svoboda čehokoliv. V takové situaci nejsme naštěstí ani vzdáleně. Jsme v situaci, kdy demokratická opozice nedokáže ani v půlce volebního období najít fungující taktiku, která by ji přiblížila aspoň na dohled ANO a která by zvrátila poměry sil v zemi k nové společenské většině. A upřímně řečeno, nevidíme ani moc signálů, že by se něco takového mohlo stát v dohledné době, kterou můžeme pracovně ohraničit příštími sněmovními volbami v roce 2021,“ uzavřel Šídlo.

Jirák pak v pořadu Jak to vidí uvedl, že protesty jsou výrazem frustrace z celkového politického klimatu. Jedna ministryně nezávislost justice neohrozí, mslí si. „Přichází chvíle, kdy se i věc, která by za jiných okolností k takovému vzepjetí veřejné aktivity nevedla, stane tím hybatelem, protože určitá hladina nespokojenosti v lidech přeroste. A pak je to už jen ta pověstná poslední kapka, která je dostane do ulic,“ zmínil Jirák, jenž se však osobně neobává tak neblahého vlivu na celkovou nezávislost soudů. 

Původní text ZDE.